Ochrana evropského i světového kulturního a přírodního dědictví před dopady klimatických změn dostává do rukou zcela nový vědecký nástroj. Mezinárodní tým odborníků vytvořil dosud nejúplnější digitální mapu pobřežních památek ze seznamu UNESCO, nazvanou Global Coastal Heritage (Glo-CoH). Databáze detailně zachycuje přesné hranice 1 250 chráněných lokalit po celém světě, které se nacházejí v nízkých nadmořských výškách do 20 metrů nad hladinou moře. Projekt vedený vědci z britských univerzít v East Anglii a Durhamu a jihoafrické Univerzity v Kapském Městě zveřejnil své výsledky v odborném časopise Scientific Data.
- Databáze Glo-CoH mapuje 1 250 pobřežních památek UNESCO ležících do 20 metrů nad mořem.
- Projekt pokrývá více než 235 milionů hektarů a kombinuje satelitní snímky s oficiálními plány.
- U 92 procent mapovaných objektů dosáhli výzkumníci nejvyšší úrovně přesnosti digitalizace.
Nový veřejně přístupný soubor dat představuje zásadní krok pro ochranu ohrožených oblastí. Dosud totiž památkáři a klimatologové naráželi na zásadní překážku: chyběly jim přesné digitální hranice jednotlivých chráněných území. Posuzovat míru rizika pro konkrétní stavby nebo přírodní rezervace tak bylo mimořádně obtížné.
Přesné hranice lokalit dosud správcům památek chyběly
Při modelování dopadů mořských bouří, záplav a pobřežní eroze nestačí znát pouze souřadnice středu dané památky. Geografické systémy vyžadují přesný obvod a tvar chráněného území. Pokud vědci simulují vzestup hladiny o desítky centimetrů, potřebují vědět, které konkrétní objekty či ekosystémy záplavová vlna zasáhne jako první.
Právě tuto mezeru databáze Glo-CoH zaplňuje. Vychází ze seznamu světového dědictví UNESCO a pokrývá památky s takzvanou mimořádnou univerzální hodnotou. Zahrnuje kultuní pamětihodnosti, unikátní přírodní ekosystémy i smíšené lokality. Mezi mapovanými místy figurují například opera v Sydney, pobřežní úseky Velké čínské zdi, sochy Moai na Velikonočním ostrově nebo historické centrum Petrohradu. Celkově databáze mapuje plochu přesahující 235 milionů hektarů.
Sousední evropská pobřeží i vzdálené světové lokality nyní získávají přesný digitální podklad, který správcům památek i politikům umožní přejít od reaktivních oprav k včasnému plánování obranných opatření.
Digitalizace spojila satelitní snímky s historickými plány
Tvorba mapového podkladu vyžadovala mravenčí práci. Výzkumný tým kombinoval publikované oficiální plány lokalit se satelitními snímky ze služby Google Earth. Každou hranici vědci ručně identifikovali a překreslili do digitální podoby. Následná kontrola kvality ukázala, že 92 procent zmapovaných lokalit dosáhlo nejvyššího stupně přesnosti.
Podle profesorky Joanne Clarkeové, která tým digitalizátorů vedla, bylo hlavním cílem poskytnout spolehlivý nástroj pro reagování na budoucí hrozby – ať už jde o environmentální, klimatické, infrastrukturní nebo ekonomické dopady. Výzkumníci navíc plánují databázi, která v současnosti vychází ze stavu z roku 2023, do konce letošního roku aktualizovat na úroveň roku 2026.
Od teoretického mapování k reálnému vyhodnocování rizik
Odborníci již nový datový soubor aktivně využívají v dalších navazujících výzkumech. Databáze Glo-CoH v současnosti slouží jako základ pro dvě globální studie. První z nich posuzuje rizika stoupající hladiny moří pro pobřežní památky, druhá se zaměřuje na klimatická rizika pro biodiverzitu, zejména na tepelné vystavení koralových útesů a mangrovových porostů.
Jak zdůraznil profesor Robert Nicholls z Tyndallova centra pro výzkum klimatické změny, stoupající hladina oceánů a stále silnější bouřkové vlny narážejí do pobřeží s čím dál větší intenzitou. Přesná digitální data představují klíčový předpoklad pro to, aby historické i přírodní klenoty zůstaly zachovány i pro příští generace.
Jaký je váš názor na využití moderních satelitních technologií při záchraně historického a přírodního dědictví? Podělte se o své myšlenky v diskusi pod článkem.
