Napětí na Blízkém východě dramaticky eskaluje. Americká armáda v noci na neděli již osmou noc po sobě zaútočila na cíle v Íránu. Podle Centrálního velitelství USA (CENTCOM) měly nové údery za cíl oslabit schopnost Teheránu ohrožovat komerční lodní dopravu v Hormuzském průlivu a zároveň šlo o odvetu za páteční útok íránských dronů a balistických raket na americkou základnu v Jordánsku. Ten si vyžádal životy dvou amerických vojáků, jeden se pohřešuje a čtyři skončili v nemocnici.
- USA útočily na íránské pobřežní sledovací systémy, protivzdušnou obranu a sklady zbraní.
- Írán reagoval odvetným ostřelováním amerických základen v Kuvajtu, místní protivzdušná obrana hlásí zachycení raket.
- Konflikt, který propukl v únoru, si na americké straně vyžádal již 16 mrtvých a přes 430 zraněných, na íránské straně úřady hlásí za poslední tři týdny nejméně 50 mrtvých a přes 500 zraněných.
Terčem útoků je strategický průliv i civilní infrastruktura
Podle íránských tiskových agentur Mehr a Tasnim zasáhly americké údery v noci na neděli oblast poblíž města Sirík a strategický ostrov Kešm (Qeshm) v Hormuzském průlivu. Další útok směřoval na lokalitet u města Šádegán v provincii Chúzestán. Íránské zdroje bezprostředně po útocích nehlásily žádné civilní oběti ani škody na obytných budovách.
Ačkoliv se konflikt původně soustředil na kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem, americké nálety se v posledních dnech rozšířily i na civilní infrastrukturu, včetně mostů a odsolovacích zařízení na pitnou vodu, což komplikuje zásobování tisíců obyvatel.
Státní agentura IRNA uvedla, že při předchozích útocích bylo zničeno odsolovací zařízení Bonji, což odřízlo od dodávek pitné vody přibližně 10 000 lidí. Další podobné zařízení na ostrově Kešm bylo vážně poškozeno. Podle íránských úřadů zahynulo za poslední tři týdny při amerických úderech nejméně 50 lidí a přes 500 jich bylo zraněno.
Íránská odveta míří na základny v Kuvajtu
Teherán na pokračující americké bombardování reagoval okamžitou vojenskou odvetou. Íránská armáda oznámila, že v reakci na „opakovanou agresi nepřítele“ zaútočila na americké vojenské objekty v Kuvajtu. Konkrétně mělo jít o muniční sklad v táboře Al-Adiri a radarové systémy Patriot na základně Ali Al Salem. Kuvajtská armáda potvrdila, že její protivzdušná obrana musela čelit nepřátelským raketám a dronům. Podle zpráv z regionu zachytila deset íránských raket také sousední jordánská armáda.
Tento vývoj znamená vážné ohrožení pro globální ekonomiku. Hormuzský průliv je jednou z nejdůležitějších námořních tras pro přepravu ropy a zemního plynu na světě. V důsledku bojů je lodní doprava v této úžině dlouhodobě paralyzována, což vyvolává nestabilitu na energetických trzích. Pro evropské spotřebitele to v praxi znamená riziko opětovného růstu cen pohonných hmot a energií, pokud se nepodaří situaci v Perském zálivu v nejbližší době uklidnit.
Mírová dohoda je v troskách
Současná eskalace definitivně pohřbila naděje na diplomatické řešení, které se rýsovalo v červnu. Tehdy Spojené státy a Írán podepsaly předběžné memorandum o porozumění. Na jeho základě měly USA zrušit námořní blokádu íránských přístavů a Teherán měl na oplátku plně zprovoznit Hormuzský průliv a zavázat se, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Obě strany tehdy dostaly 60 dní na dosažení konečné dohody. S obnovením tvrdých bojů však mírové rozhovory zcela zkolabovaly a Írán nyní obviňuje Washington z porušení dohodnutých podmínek.
Jaký vliv bude mít podle vás pokračující konflikt v Perském zálivu na ceny energií v Evropě a měla by se do řešení situace více zapojit Evropská unie? Podělte se o svůj názor v diskusi níže.
