Zástupci školních obvodů, krajinářští architekti a ekologičtí aktivisté se v New Yorku sešli na dvoudenním summitu, aby projednali obnovu městských školních dvorů. Nevládní organizace Trust for Public Land (TPL) již pomohla přetvořit 420 školních hřišť napříč 26 státy USA z nehostinných asfaltových ploch na zelená útočiště. Tento přístup pomáhá městům čelit vlnám veder i přívalovým dešťům a zároveň vytváří přístupné veřejné prostory. Klíčovým prvkem celého konceptu je zapojení samotných žáků a zaměstnanců škol do samotného procesu navrhování.
- Organizace TPL pomáhá transformovat 420 školních hřišť ve 26 státech USA na zelené oázy.
- Na nestíněném asfaltu mohou teploty při 90 °F (cca 32 °C) dosáhnout přes 140 °F (cca 60 °C), stíněné plochy bývají výrazně chladnější.
- Návrhy nových prostor vytvářejí žáci a pracovníci škol společně s architekty.
„Uživatelé jsou sami designéry,“ popisují autoři projektů
Proměna školního dvora začíná podrobným průzkumem přímo mezi žáky. Děti zjišťují u svých spolužáků, jaké prvky jim na hřišti chybí a co by si přáli. Následně pracují po boku krajinářských architektů, přičemž do debaty vstupují také ředitelé škol, školníci a vychovatelé.
„Uživatelé jsou sami designéry,“ uvedla Mary Alice Lee, která vede program TPL pro hřiště v New Yorku.
Tradiční basketbalové koše či prolézačky získávají v novém podání zcela jinou podobu. Šedivé dvorce nahrazují barevné geometrické vzory a herní prvky využívají přírodní motivy, jako jsou umělé lezecké balvany nebo pařezy. Asfaltové plochy střídá propustný povrch, který umožňuje dešťové vodě vsakovat se do země. Altány se zelenými střechami fungují jako houba zachycující srážky, čímž snižují riziko lokálních zaplav.
Při teplotách vzduchu kolem 90 °F (přibližně 32 °C) může povrch nestíněného asfaltu přesáhnout 140 °F (přibližně 60 °C). Stíněné plochy přitom vykazují teploty nejméně o 30 °F (cca 17 °C) nižší, což zastiňování dvorů dává jasný praktický význam.
Zelené plochy mají sloužit celým čtvrtím
Cílem organizace TPL je mimo jiné zajistit, aby měl každý obyvatel v USA kvalitní park ve vzdálenosti do 10 minut chůze od domova. Otevření školních dvorů veřejnosti mimo vyučování pomáhá zejména v chudších čtvrtích s nedostatkem zeleně.
„Když je školní dvůr po vyučování otevřen komunitě, posilujete tím obrovský pocit péče a spoluvlastnictví,“ vysvětlila Danielle Denk, ředitelka iniciativy komunitních školních hřišť v TPL. Dodala, že přítomnost více lidí na místě přirozeně podporuje bezpečné a pozitivní využití prostoru.
Newyorský radní Shekar Krishnan na summitu zdůraznil význam těchto prostor pro svůj obvod v Queensu. Zatímco ve čtvrti Bayside připadá na jednoho obyvatele v dosahu jedné míle v průměru více než 141 čtverečních stop parkové plochy (přibližně 13 m²), v přilehlé čtvrti Jackson Heights jsou to pouze 2 čtvereční stopy (přibližně 0,2 m²).
„Je to jeden z mála prostorů — doslova jediný otevřený prostor, který máme —, kde si naše děti mohou hrát a kde se naše komunita může setkávat,“ prohlásil Krishnan na adresu školních dvorů. Podle něj není zeleň luxusem ani privilegiem, ale právem pro všechny.
Nerovný přístup k zeleni potvrzují i celostátní data analytického centra Center for American Progress. Podle jejich analýzy tvoří přibližně 75 procent obyvatel USA v oblastech s největším úbytkem přírody Afroameričané, Hispánci, Asiaté nebo původní obyvatelé.
Finance a dlouhodobá údržba zůstávají výzvou
Při zakládání komunitních školních hřišť je zásadní překážkou zajištění potřebných financí. TPL pomáhá komunitám získávat veřejné i soukromé granty, podmínky se však v jednotlivých městech výrazně liší.
„Kladné stránky převažují nad zápory, ale jsme město a obvod s omezeným rozpočtem,“ poznamenala Emma Melvin, manažerka programů zelené infrastruktury ve školním obvodu ve Philadelphii. Ve Philadelphii se podařilo hřiště vylepšit díky partnerství s nevládními organizacemi, výzvou však zůstává pokrýt dlouhodobé náklady na údržbu a čelit vandalismu.
„Někdy může být systém snazší na navržení, ale těžší na údržbu,“ dodala Megan Garner, ředitelka pro udržitelnost a zelené školy ve philadelphském školním obvodu.
Měla by se podle vás školní hřiště i v českých městech mimo vyučování více otevírat veřejnosti a měnit na zelená komunitní centra? Podělte se o svůj názor v diskusi.
