Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal nařízení, kterým zavádí nová padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadského zboží. Bílý dům tento krok odůvodnil údajným diskriminačním zacházením ze strany Ottawy vůči americkému alkoholu, automobilům a mléčným výrobkům. Opatření, které má vstoupit v platnost za 30 dní, se dotkne i produktů chráněných dohodou USMCA, avšak s výjimkou energetických surovin, drasla či kritických minerálů. Rozhodnutí okamžitě vyvolalo ostrou diplomatickou přestřelku a obavy z globální obchodní války, přičemž kanadští představitelé již nyní hrozí tvrdou odvetou.
- Nová cla ve výši 50 procent se dotknou široké škály kanadského zboží včetně vína, hokejek či cementu, ale vyhnou se energetickým produktům a kritickým minerálům.
- Bílý dům se opírá o málokdy využívaný paragraf 338 celního zákona z roku 1930, což analytici označují za ekonomickou „jadernou možnost“.
- Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford vyzval, aby Kanada na americký krok odpověděla zavedením vlastních cel ve stejném rozsahu.
Odveta dolar za dolar, zní z Kanady
Reakce na Trumpovo nečekané rozhodnutí na sebe nenechaly dlouho čekat. Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford okamžitě vyzval k nekompromisní odpovědi. „Pokud tato cla vstoupí v platnost, Kanada by měla odpovědět clo za clo, dolar za dolar,“ uvedl Ford na sociálních sítích s tím, že nikdy nepřestane bojovat za ochranu své provincie.
Ford zároveň ostře odmítl nedávné Trumpovy výhrady ohledně kouře z kanadských lesních požárů, které americký prezident označil za důsledek nedbalosti při správě lesů. „Je to nesmysl,“ reagoval Ford na tiskové konferenci v Torontu. „Proč nám raději nepošlete nějaká hasicí letadla? Proč nám nezačnete pomáhat, jako bychom my bez váhání pomohli vám?“ dodal.
Podle Washingtonu jde o zúčtování za diskriminaci
Washington naopak tvrdí, že pouze reaguje na nepřátelské kroky sousední země. Podle amerického obchodního zmocněnce Jamiesona Greera je cílem nových opatření pohnat Kanadu k odpovědnosti. „Kanada stáhla americké alkoholické nápoje ze svých pultů, poskytla lepší přístup na trh mléčným výrobkům z Evropské unie a omezila vývoz amerických vozidel do Kanady ze strany firem, které se vracejí do USA,“ prohlásil Greer.
Podle představitelů Bílého domu je Kanada vedle Číny jedinou zemí, která v minulosti přistoupila k odvetným opatřením proti Trumpovým clům, a proto nyní musí čelit následkům.
Nová cla, která mají začít platit za 30 dní, mají zasáhnout mimo jiné víno, hokejové hokejky nebo cement. Vyhnou se však klíčovým komoditám, jako jsou energetické produkty, draslo, ryby a kritické minerály.
Právní kličky a překročení Rubikonu
Způsob, jakým Trump cla zavádí, vyvolává mezi ekonomy vážné obavy. Prezident se rozhodl využít paragraf 338 celního zákona z roku 1930 (Tariff Act of 1930). Tento krok přichází poté, co americký Nejvyšší soud v únoru rozhodl, že Trump neměl pravomoc zavádět dřívější cla pouhým vyhlášením stavu hospodářské nouze. Hledal proto alternativní právní cesty.
„Překročili jsme Rubikon,“ komentoval situaci Scott Lincicome, viceprezident libertariánského Cato Institute. „Využití paragrafu 338 je pro Trumpovu celní politiku jadernou možností.“ Podle něj tento krok vnáší do globální ekonomiky obrovskou nejistotu.
Pro evropské i české exportéry tato situace představuje varovný signál. Ukazuje totiž, jak snadno může americká administrativa ignorovat stávající obchodní dohody, jako je severoamerická USMCA, kterou USA nedávno odmítly automaticky obnovit. Pokud se naplno rozhoří obchodní válka mezi dvěma největšími partnery na americkém kontinentu, hrozí rozpad etablovaných dodavatelských řetězců, což by se skrze globální trhy nevyhnutelně promítlo i do evropského průmyslu a cen spotřebního zboží.
Jaký vliv podle vás bude mít tato nová celní válka na globální ekonomiku a ceny zboží v Evropě? Podělte se o svůj názor v diskusi pod článkem.






















