Dlouhotrvající sucho a extrémně nízká hladina vody v Dunaji obnažily u srbského přístavu Prahovo pozůstatky desítek německých válečných lodí z druhé světové války. Plavidla Černomořské flotily nacistického Německa byla na pomezí Srbska a Rumunska záměrně potopena v září 1944 při ústupu před Sovětskou armádou. Vraky, z nichž některé dosud obsahují nevybuchlou munici, v místě výrazně ztěžují mezinárodní lodní dopravu a omezují plavební dráhu na klíčové evropské vodní cestě.
- U srbského Prahova se kvůli suchu vynořily desítky vraků německé Černomořské flotily z roku 1944.
- Vraky zužují plavební dráhu ze 180 na necelých 90 metrů a způsobují srbské ekonomice škody kolem pěti milionů eur ročně.
- Evropská unie a Evropská investiční banka financují záchranu 21 nejnebezpečnějších plavidel grantem ve výši 16 milionů eur.
„Jak vidíte, velké lodě už nemohou proplout,“ popsal nastalou situaci pro média obyvatel Prahova Krsta Brandič. Pokles hladiny v kombinaci s přítomností historických překážek téměř zastavil provoz rozměrnějších nákladních plavidel na tomto úseku řeka.
Podle Evropské investiční banky (EIB) způsobují potopená plavidla zásadní zpoždění v nákladní dopravě. Z dostupných odhadů vyplývá, že srbská ekonomika vykazuje kvůli těmto blokádám ztráty přibližně pět milionů eur ročně (v přepočtu přibližně 125 milionů korun). Přítomnost vraků totiž zužuje bezpečný plavební profil Dunaje ze 180 metrů na necelých 90 metrů.
Potápěči prohledávají vraky ručně kvůli munici
Vraky nepředstavují pouze fyzickou překážku pro lodní šípy, ale také vážné bezpečnostní riziko. Řada plavidel byla před svým potopením naložena výbušninami a armádním vybavením.
„Kvůli špatné viditelnosti na řece musí potápěči lodě prohlížet ručně,“ popsal náročnost průzkumných prací německý magazín Focus a dodal, že v závislosti na velikosti a stavu nemusí být některé vraky již vůbec nalezeny.
Sama EIB varuje, že část z potopených plavidel stále obsahuje ostrou munici. V rámci unijního projektu, na který EIB poskytuje grant ve výši 16 milionů eur, se plánuje sanace 21 nebezpečných vraků, které dopravu komplikují nejvíce. Dva pozůstatky lodí byly vyzvednuty v létě roku 2024 a dokončení celého projektu banka očekává do roku 2028.
Záměrné potopení flotily v září 1944
Kořeny nynějšího problému sahají do září roku 1944, kdy nacistické Německo u Prahova v Dunajské soutěsce potopilo až 200 svých plavidel. Rozkaz k potopení měl zatarasit říční cestu a zpomalit postupující sovětské jednotky na Balkáně. Mezi potopenými plavidly byly ozbrojené čluny naložené municí, výsadkové a transportní lodě i remorkéry. Nacistické Německo přesto o osm měsíců později, v květnu 1945, bezpodmínečně kapitulovalo.
Část vraků byla v minulosti odstraněna úřady bývalé Jugoslávie, většina však na dně zůstala právě kvůli riziku spojenému s munici. Odborníci pracují se třemi možnostmi likvidace: rozřezáním pod vodou, kompletací a vyzvednutím, nebo zapuštěním hlouběji do říčního dna. U dvou zvláště masivních vraků bylo již rozhodnuto o jejich zapuštění hlouběji do dna, protože jejich kompletní záchrana nebyla možná.
Extrémní počasí ohrožuje logistiku i energetiku
Dunaj protéká deseti evropskými státy a tvoří zásadní vnitrozemskou dopravní tepnu. Pro mezinárodní obchod to znamená, že jakýkoliv snížený průtok a omezení plavební dráhy v Srbsku má řetězový dopad na přepravu surovin i zboží napříč střední a jihovýchodní Evropou. Nízké stavitelné hladiny způsobené vlnami horka navíc dovedly některé hydroelektrárny a tepelné elektrárny v regionu až k hranici odstavení, což nutí vlády přijímat opatření na úsporu elektřiny.
