Dnešní mladá generace a její potomci vyrostou v klimatických podmínkách, které jsou zcela vzdálené čemukoli, co lidská civilizace dosud zažila. Současný lidstvem způsobený nárůst teplot totiž nevrací planetu pouze o několik století zpět, ale spouští proces rychlé „prehistorifikace“. Podle geologických výzkumů postupuje dnešní oteplování výrazně rychleji než v klíčových obdobích minulosti Země, což v nadcházejících desetiletích a stoletích zásadně promění podmínky pro život na celém světě.
- Současné oteplování planety probíhá přinejmenším dvacetkrát rychleji než na konci poslední doby ledové.
- Pokud emise dosáhnou vrcholu do roku 2040, klima na Zemi se vrátí do podoby pozdního pliocénu před třemi miliony let.
- Při selhání redukce emisí hrozí postupný návrat k podmínkám eocénu před 50 miliony let, které by učinily většinu dnešního světa pro lidi neobývatelnou.
Současné oteplování překonává minulá kataklyzmata
Při zkoumání budoucnosti klimatu se vědci opírají nejen o počítačové modely, ale také o hluboké časové záznamy uchované v sedimentech, horninách, ledovcích a fosilních pozůstatcích. Analyzování těchto přírodních archivů umožňuje přesně pochopit vztah mezi příčinou a následkem bez nutnosti dohadů. Z paleoklimatických dat vyplývá, že ačkoli byla Země během své 4,6 miliardy let dlouhé historie často výrazně teplejší než dnes, varovná je především dnešní extrémní rychlost změny.
Průměrná teplota planety v současnosti roste desetkrát rychleji než během paleocenního-eocenního teplotního maxima před 56 miliony let a přinejmenším dvacetkrát rychleji než na konci poslední doby ledové.
S možnou výjimkou období těsně po dopadu asteroidu před 66 miliony let, který vyhubil dinosaury, nerostla hladina oxidu uhličitého v atmosféře nikdy tak prudce jako v posledních dvou století.
Návrat do pravěku závisí na rychlosti snížení emisí
Vývoj v příštích letech určí, jak daleko do geologické minulosti se klimatické hodiny vrátí. Pokud skleníkové emise dosáhnou vrcholu do roku 2040 a následně začnou rychle klesat, posune se klima na planetě o 3 miliony let zpět do pozdního pliocénu. V tomto období dosahovala koncentrace CO2 330 až 400 částic na milion (ppm), avšak průměrná teplota byla o 2,5 °C až 4 °C vyšší než v předindustriální éře a hladina moří ležela o 15 až 25 metrů výše. Podmínky odpovídající pliocénu by se ve vnitrozemí kontinentů mohly objevit již během 30. let 21. století.
Pokud však lidstvo emise dostatečně rychle neomezí, nebo pokud se rozběhnou přirozené zpětné vazby, hrozí posun do miocénu před 15 až 17 miliony let. Tehdy dosahovala koncentrace CO2 400 až 600 ppm, teploty byly vyšší o 6 °C až 8 °C oproti 19. století a mořská hladina přesahovala tu dnešní o přibližně 50 metrů.
Při nejčernějším scénáři hrozí návrat k podmínkám raného eocénu před 50 miliony let, což by učinilo většinu planety pro lidskou populaci neobývatelnou.
Odborníci jako emeritní profesor geofyzikálních a klimatických rizik Bill McGuire z University College London zdůrazňují, že porozumění minulým klimatickým epochám je zásadní pro pochopení toho, co planetu čeká, a ignorování těchto varování z historie se může lidstvu vymstít.
Jaký dopad podle vás budou mít tyto klimatické vyhlídky na rozhodování budoucích generací? Podělte se o svůj názor v diskusi pod článkem.
