Jižní Evropa se v důsledku měnícího se klimatu stává stále náchylnější k rozsáhlým požárům. Počet letních dní, které vytvářejí ideální podmínky pro šíření ohně, se v regionu od roku 1981 více než zdvojnásobil. Vědecké analýzy ukazují, že tento vývoj je přímo spojen s globálním oteplováním a projevuje se především ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Řecku. Extrémní vlny horka a sucha v kombinaci se silným větrem mění charakter požárů, které jsou sice méně časté než v minulosti, ale o to rychleji se šíří a dosahují katastrofálních rozměrů.
- Počet dní s extrémním rizikem požárů v jižní Evropě vzrostl z méně než 10 na až 25 za sezónu.
- Globální oteplování zvýšilo pravděpodobnost kritických podmínek ve Španělsku dvacetinásobně, ve Francii dvojnásobně.
- I přes celkový pokles počtu požárů od 80. let jsou současná ohniska výrazně intenzivnější a hůře zvladatelná.
Rostoucí intenzita ohňů zasahuje Francii i Španělsko
Nedávné masivní požáry v blízkosti francouzského Bordeaux a španělského Madridu si vyžádaly rozsáhlé evakuace obyvatelstva a zničily stovky domů. Ve Francii se požár západně od Bordeaux stal největším od roku 1949 a jeho intenzita vytvořila dokud nevídaný fenomén – takzvaný požárový mrak (pyrocumulonimbus), který dokáže sám generovat vítr a blesky. Ve Španělsku zasáhl požár v oblasti Ávila západně od Madridu největší plochu od počátku vedení záznamů v roce 1961.
Podmínky pro vznik extrémních požárů se ve Španělsku staly vlivem globálního oteplování až dvacetkrát pravděpodobnějšími, zatímco ve Francii se jejich riziko nejméně zdvojnásobilo.
K tomuto závěru dospěla vědecká skupina World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatické změny na konkrétne extrémní události. Krizové situaci předcházela vlhká zima, jež podpořila růst vegetace, následovaná prudkým nástupem vysokých teplot a dryáží, které nahromaděnou biomasu doslova vysušily.
Paradox moderní požární ochrany a nahromaděné vegetace
Výzkum publikovaný v časopise Scientific Reports upozorňuje na zásadní posun v charakteru požárů. Ve srovnání s 80. lety 20. století je celkový počet požárů i spálená plocha ve většině jihopotvrdil výjimku představující Portugalsko nižší. Zásluhu na tom mají masivní investice do hašení, lepší výcvik jednotek i letecká technika.
Tento úspěch však paradoxně přispěl k vytvoření nebezpečných podmínek. Efektivní potlačování malých požárů totiž umožnilo nahromadění Suchého podrostu a dřeva v krajině. Když pak nastanou extrémní meteorologické podmínky, dostupné síly a prostředky přestávají stačit. Jak uvedl spoluautor studie Raúl Cordero z univerzity v Groningenu, za extrémního počasí nelze šíření ohně zastavit bez ohledu na množství nasazené techniky.
Vyhlídky pro nejrychleji se oteplující kontinent světa
Evropa je v současnosti nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě. Pokud se nepodaří globální oteplování zastavit, čelí evropské země podle vědeckých odhadů v tomto století až desetinásobnému nárůstu extrémních požárů. Zatímco v letech 1981 až 2010 se extrémní požární podmínky vyskytovaly v průměru méně než 10 dní za léto, v období 2016 až 2025 tento počet vzrostl až na 25 dní.
Pro Evropu to znamená nutnost zásadní přeměny strategií krizového řízení. Ochrana před požáry se již nemůže spoléhat pouze na reakční hašení vzniklých ohnisek, ale musí se zaměřit na systematickou adaptaci krajiny a preventivní management vegetace v ohrožených oblastech.
