Dlouhotrvající sucho a extrémní vlny veder s teplotami přesahujícími 38 °C způsobily v řadě zemí střední a jihovýchodní Evropy vážnou energetickou krizi. Hladina Dunaje klesla na historická minima, což zásadním způsobem narušilo chlazení jaderných elektráren a provoz vodních děl. V maďarské Budapešti naměřili hladinu řeky pouhých 10 centimetrů, čímž byl překonán dosavadní rekord 33 centimetrů z roku 2018. Maďarská jaderná elektrárna Paks i rumunská Cernavoda musely výrazně snížit svůj výkon, zatímco vládní kabinety v regionu přistupují k úsporným opatřením, regulaci dopravy a omezení průmyslové výroby.
- Maďarská jaderná elektrárna Paks funguje po drastickém snížení výkonu jen na desetině své kapacity.
- Rumunská armáda použila 180 kilogramů výbušnin k odpalu skal v korytě Dunaje, aby usměrnila vodu k elektrárně Cernavoda.
- Automobilky Dacia a Ford přerušily v Rumunsku výrobu a Srbsko omezilo výkon vodních elektráren na pětinu.
Rekordní sucho odstřihává klíčové elektrárny od chladicí vody
V maďarské jaderné elektrárně Paks, která leží zhruba 90 kilometrů jižně od Budapešti a běžně zajišťuje téměř polovinu domácí výroby elektřiny, zůstala v provozu jediná turbína. Zařízení fungovalo jen na zhruba desetině své kapacity, kdy dodávalo 240 megawattů namísto obvyklých 2 000 megawattů. Maďarský premiér Péter Magyar potvrdil, že se inženýrům jen těsně podařilo zabránit úplnému odstavení elektrárny během dne s nejvyšší spotřebou.
Podobně kritická situace panuje na dolním toku řeky. V Rumunsku klesl průtok Dunaje na 1 500 krychlových metrů za sekundu, což představuje méně než třetinu červencového průměru. Tamní úřady už musely odstavit jeden blok jaderné elektrárny Cernavoda, která běžně kryje pětinu rumunské spotřeby elektřiny. Armádní pyrotechnici použili 180 kilogramů výbušnin v oblasti kanálu Bala, aby odstřelili skalní výčnělek a nasměrovali více vody do hlavního koryta směrem k elektrárně. Krizovému stavu čelí i Srbsko, kde obří vodní elektrárna Železná vrata pracuje na pouhé pětině svého normálního výkonu a premiér Djuro Macut vyzval obyvatele k minimalizaci používání klimaktizací.
Rumunsko vyhlásilo na celý srpen celostátní stav nouze v důsledku prudkého poklesu výroby elektrické energie.
Průmysl zastavuje linky a úřady zavádějí povinné úspory
Dopady vysychajícího toku se okamžitě přelily do hospodářské sféry. Rumunský úřadující premiér Ilie Bolojan po jednání se zástupci energeticky náročného průmyslu oznámil, že automobilky Dacia a Ford souhlasily s přerušením výroby v zemi až do 19. srpna. K obdobným krokům se přiklánějí i další průmyslové podniky.
V Maďarsku vláda nejprve požádala domácnosti o dobrovolné úspory v době energetické špičky mezi 17:00 a 22:00 a zakázala denní provoz nákladních elektrických vlaků ve špičce, což šetří 70 až 90 megawatthodin denně. Následně však vláda vydala dekret, který umožňuje úsporná opatření velkým průmyslovým a obchodním odběratelům přímo přikázat.
Podle českého hydrologa Adama Viziny dochází v posledních letech ke znatelnému posunu v hydrologických cyklech. Zatímco dříve nastávala minima říčních hladin převážně na přelomu září a října, v současnosti se krizové stavy objevují už na konci července a začátkem srpna, jelikož zdrojová povodí zůstávají dlouhodobě suchá.
Soustředěné úsilí o omezení spotřeby v Maďarsku snížilo zatížení sítě během kritického dne o 700 megawattů.
Armáda potápí lodě a region čeká na deště
Výhled na nejbližší dny nepřináší žádnou výraznější úlevu, neboť meteorologové nepředpovídají významné srážky. Rumunská armáda plánuje v operaci na Dunaji pokračovat a potopit u kanálu Bala čtyři nákladní čluny naložené kamením, které vytvoří umělou zábranu. Cílem je zvýšit hladinu Starého Dunaje o 10 až 12 centimetrů a zajistit dostatek chladicí vody. Pokud by se to nepodařilo, hrozí elektrárně Cernavoda do čtvrtka úplné odstavení.
Předpovědi pro maďarskou elektrárnu Paks rovněž varují před možným úplným vypnutím reaktorů. Mimo energetiku zasahuje historicky nízký stav vody také nákladní říční dopravu, a to i dále po proudu v německém Bavorsku či na Rýnu, který tvoří klíčovou tepnu evropské vnitrozemské plavby.
Myslíte si, že by evropské státy měly v souvislosti s častějšími vlny veder přehodnotit závislost jaderných elektráren na chlazení z říčních toků? Podělte se o svůj názor v diskusi.
