Americký prezident Donald Trump staví svou druhou prezidentskou funkci na radikální proměně mezinárodního obchodu a prosazování celních bariér jako hlavního nástroje hospodářské politiky. Bílý dům v uplynulých měsících zavedl plošná cla vůči desítkám spojenců i rivalů. V pondělí však tato obchodní strategie narazila na další výrazný právní odpor. Koalice 25 amerických států podala u amerického Soudu pro mezinárodní obchod v New Yorku žalobu, ve které požaduje zrušení nejnovějších dovozních poplatků a navrácení vybraných peněz dovozcům. Státy tvrdí, že prezident překročil své zákonné pravomoci a otázku nucených prací ve světě využil pouze jako záminku.
- Koalice 25 amerických států zažalovala Trumpovu administrativu kvůli novým clům ve výši 10 až 12,5 procenta.
- Nová opatření zasahují přibližně 60 obchodních partnerů včetně Evropské unie a pokrývají většinu amerického dovozu.
- Žalující strany tvrdí, že vláda zneužila ustanovení o nucené práci ke znovuzavedení cel, která v únoru zrušil Nejvyšší soud USA.
Podle žalujících států slouží nucená práce jen jako zástěrka
Právní krok vede koalice složená z 23 států s demokratickými guvernéry či generálními prokurátory, ke kterým se připojily také dva státy vedené republikány – Nevada a Vermont. Předmětem sporu jsou nová cla ve výši 10 až 12,5 procenta, která Bílý dům uvalil na přibližně 60 obchodních partnerů včetně Evropské unie na základě paragrafu 301 obchodního zákona z roku 1974. Administrativa opatření zdůvodnila tím, že dotčené země nedělají dost proti dovozu zboží pocházejícího z nucených prací.
„Neexistuje žádné racionální propojení mezi údajným problémem nucených prací v mezinárodních dodavatelských řetězcích a plošnými globálními cly,“ uvedla koalice států v soudním podání.
Do čela žaloby se postavili generální prokurátoři států New York a Oregon. Generální prokurátorka New Yorku Letitia Jamesová prohlásila, že po porážce u Nejvyššího soudu se matematika administrativy nezměnila a vláda se opět pokouší nezákonně zvýšit daně rodinám a podnikům. Oregonský generální prokurátor Dan Rayfield zdůraznil, že za tato nezákonná cla ve skutečnosti neplatí zahraniční vlády, ale američtí spotřebitelé a místní firmy.
Bílý dům trvá na zákonnosti svých kroků
Trumpova administrativa veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že postupuje plně v mezích zákona. Mluvčí Bílého domu Kush Desai uvedl, že Spojené státy využívají své zákonné pravomoci k odstranění nekalých a nepřiměřených obchodních praktik, které zatěžují americký obchod a poškozují tamní pracovníky.
Z hlediska ústavního systému USA náleží hlavní pravomoc nad regulací zahraničního obchodu a stanovováním cel americkému Kongresu. Ten však v průběhu desetiletí delegoval část těchto pravomocí na prezidenta prostřednictvím konkrétních zákonných ustanovení, jako je právě paragraf 301 určený k ochraně před nekalou soutěží. Pro dovozce a mezinárodní firmy to znamená trvalou nejistotu – případné soudní zrušení cel sice může otevřít cestu k náhradám, proces vracení již vybraných poplatků je však extrémně složitý a zdlouhavý.
Boj o dovozní poplatky trvá již od února
Současná žaloba je pokračováním právních bitev, které začaly 20. února, kdy americký Nejvyšší soud zrušil předchozí rozsáhlá cla zavedená na základě zákona IEEPA z roku 1977. Soud vteřině rozhodl, že tento zákon prezidenta k plošným dovozním poplatkům neopravňuje. Bílý dům na to reagoval zavedením dočasného desetiprocentního globálního cla, jehož platnost vypršela o půlnoci 24. července. Bezprostředně poté vstoupila v platnost nová cla zdůvodněná nucenou prací.
Podle údajů v žalobě se nejnovější vlna cel dotýká více než 90 procent veškerého zboží dováženého do Spojených států.
Nové právní kroky států navazují na dřívější žaloby podané malými americkými podniky. Samostatná sektorová cla, která Trumpova administrativa zavedla na ocel, automobily a další vybrané komodity pod jinými zákonnými pravomocemi, zůstávají těmito soudními spory nedotčena.
Myslíte si, že by americký prezident měl mít právo zavádět plošná cla bez předchozího souhlasu parlamentu? Podělte se o svůj názor v diskusi.
