Technologickým světem v kalifornském Silicon Valley se šíří nový pojem „grindslop“. Výrazem kritici označují nešvar, při němž zakladatelé startupů a investoři na sociálních sítích okázale propagují své extrémní pracovní nasazení, spánkový deficit a osobní oběti jako nezbytný předpoklad úspěchu. Pojem, který zpopularizovala esej o nekritickém uctívání zakladatelů firem, nabírá na síle v reakci na stupňující se tlak v éře rozmachu umělé inteligence. Odpor pracovníků i odborníků ukazuje na rostoucí únavu z kultu vyhoření, v němž se z utrpení a neustálé práce stává pouhá veřejná póza.
- Slovo „grindslop“ označuje okázalé vystavování extrémního pracovního tempa a utrpení na sociálních sítích.
- Data společnosti Sprout Social ukazují nárůst zmínek tohoto výrazu na síti X z 21 v lednu na červencový vrchol 453.
- Fenomén odráží posun od pandemické práce z domova k tlaku na návrat do kanceláří a extrémním směnovým režimům.
Od kontroverzních esejů po nový slang technologické komunity
Vlna diskusí se naplno rozhořela poté, co pětadvacetiletý spoluzakladatel startupu Mintlify Han Wang zveřejnil na síti X esej s názvem „Nezapomeňte se neusmívat“. V textu vyzýval k vyhledávání nepohodlí, což vyvolalo vlnu kritiky za propagaci toxického přetěžování zaměstnanců. Wang k úpravě eseje použil nástroje umělé inteligence, což podle něj zpětně způsobilo, že text působil méně autenticky. Podobné reakci čelil i dvaašedesátiletý investor Martin Tobias, který prohlásil, že zakladatelé se po přijetí investic nemohou vymlouvat na únavu, protože na rozdíl od psa nemají žádnou strukturu podílů ve firmě.
Výraz zpopularizoval analytik Will Manidis ve svém textu o nekritickém uctívání zakladatelů firem. Jak upozornil, pro firmy praktikující tento styl práce se samotné dokumentování odpracovaných hodin a předvádění utrpení stává hlavním produktem. Podle dat analytické firmy Sprout Social vzrostl měsíční počet zmínek slova „grindslop“ na platformě X z pouhých 21 v lednu na 422 v dubnu a v červenci dosáhl vrcholu s 453 zmínkami.
Od pandemického pohodlí k okázalé produkci
Tento fenomén představuje výrazný odklon od éry pandemie covidu-19, kdy na sociálních sítích dominovaly příspěvky o práci u bazénu nebo z exotických destinací. Podle šestadvacetiletého spoluzakladatele startupu Clouted Justina Banusinga jde o kyvadlový pohyb od takzvaného „remote slopu“ k tlaku na návrat do kanceláří a přechod na extrémní pracovní režim 996, tedy práci od devíti ráno do devíti do večera šest dní v týdnu.
Pro mnoho zakladatelů se performativní přetěžování stalo nástrojem, jak přitáhnout pozornost investorů a vyvolat zdání výjimečného nasazení.
Vyučující teorie médií na New York University Ruby Justice Thelot přirovnává tento trend k vývoji sociálních statusů. Po období okázalé spotřeby a okázalé tvorby podle něj nastala éra „okázalé produkce“, kde jediným symbolem ctnosti zůstává samotná práce bez jakéhokoliv volného času. K tomuto tlaku přispívá i současný boom umělé inteligence, doprovázený bděním za pomoci energetických nápojů či nepřetržitým programováním.
Rizika pro dlouhodobé přežití startupů
Ačkoliv virální příspěvky o extrémním nasazení mohou startupům krátkodobě přinést pozornost, zisk nových uživatelů či zájem investorů, odborníci varují před jejich dopady. Dvacetiletý zakladatel startupu Supermemory Dhravya Shah upozorňuje, že běžné uživatele produktů takové přispívání nezajímá a příspěvky cílují převážně na investory. Ani ti však nejsou jednotní.
Partnerka investičního fondu Amplify Partners Sarah Catanzaro varuje, že napodobování extrémních pracovních návyků přímo ohrožuje schopnost firem udržet si kvalitní talentované zaměstnance a zpochybňuje jejich dlouhodobou udržitelnost. Snaha zaujmout na sociálních sítích tak v praxi může vést k rychlému vyhoření týmů a poškození firemní kultury.
