Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová dovozní cla ve výši 10 až 12,5 procenta, která zatíží dovoz ze šedesáti zemí světa. Opatření vstupuje v platnost v pátek v 0:01 místního času a bezprostředně navazuje na vypršení dočasných desetiprocentních poplatků. Bílý dům novou vlnu poplatků zdůvodňuje nedostatečným bojem obchodních partnerů proti nucené práci v dodavatelských řetězcích. Administrativa tak reaguje na únorové rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který zrušil předchozí plošná cla, a uplatňuje trvalejší právní rámec amerického obchodního zákona z roku 1974.
- Nová cla ve výši 10 až 12,5 % se týkají šedesáti zemí a nahrazují vypršená dočasná opatření.
- Administrativa využila ustanovení Paragrafu 301 Obchodního zákona zaměřené na nucenou práci.
- Některé komodity, jako ropa, zemní plyn, hnojiva nebo zboží v režimu dohody USMCA, získaly výjimku.
Nová cla střídají dočasná opatření po zásahu Nejvyššího soudu
Bílý dům přistoupil k zavedení nových sazeb po pětiměsíčním vyšetřování, které zkoumalo opatření jednotlivých států proti využívání nucené práce. Nižší desetiprocentní sazba se vztahuje na vybrané obchodní partnery včetně Evropské unie, Kanady, Velké Británie, Mexika či Indonésie a také na státy, které podepsaly dohody o nápravě. Vyšší sazbu 12,5 procenta zaplatí dovozci ze zemí, mezi něž patří Čína, Japonsko, Jižní Korea nebo Austrálie. Některé státy, například Indie, dosáhly snížení původně navrhované vyšší sazby tím, že zpřísnily vlastní pravidla proti nucené práci.
Administrativa k tomuto kroku využila takzvaný Paragraf 301 (Section 301) amerického Obchodního zákona z roku 1974.
Tento právní nástroj umožňuje prezidentovi uvalit dovozní poplatky na země, které se dopouštějí neodůvodněných nebo diskriminačních obchodních praktik.
Trump tento postup uplatnil již ve svém prvním funkčním období při zavedení rozsáhlých cel na čínské zboží, kde opatření obstála i před soudy.
Zásah pro světový obchod i hrozba vyšších cen pro spotřebitele
Současný krok navazuje na únorové rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který zrušil původní plošná cla zavedená na základě zákona o mezinárodních nouzových ekonomických mocích (IEEPA). Výnos soudu tehdy přinutil americkou vládu vrátit vybrané poplatky dovozcům. Prezident následně vyhlásil dočasná desetiprocentní cla podle Paragrafu 122, jejichž zákonný limit 150 dnů však v pátek vypršel.
Nová opatření se dotknou většiny amerického dovozu, byť Bílý dům schválil řadu výjimek. Mimo režim cel zůstávají energetické suroviny jako ropa a plyn, hnojiva či zboží splňující podmínky severoamerické dohody USMCA. Specifické výjimky získal také portugalský korek, švýcarské růže nebo drahokamy. Zvýšené poplatky platí americké dovozní firmy, které tyto náklady zpravidla promítají do koncových cen pro spotřebitele.
Zavedení cel zvyšuje napětí mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci, kteří hrají důležitou roli v globálním obchodu.
Například Kanada čelí hrozbě padesátiprocentních cel na vybrané zboží a snaží se diverzifikovat svůj obchod posílením dohoho CETA s Evropskou unií. Vztahy s EU navíc komplikuje i čerstvá pokuta ve výši 890 milionů eur, kterou Unie uložila společnosti Google za porušení pravidel o digitálních trzích.
Washington již připravuje další vlnu obchodních sankcí
Vyhlášením cel na základě nucené práce tlak Bílého domu na zahraniční obchodníky nekončí. Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) v současnosti dokončuje další rozsáhlé vyšetřování zaměřené na výrobní nadkapacitu v 16 zemích, které se podílejí na sedmdesáti procentech celkového dovozu do USA.
Probíhající prověřování nadkapacity může vyústit v ještě vyšší poplatky pro Čínu, Evropskou unii či Jižní Koreu.
Obchodní partneři tak musejí počítat s tím, že stávající sazby představují pouze první fázi obnovování americké celní bariéry.
Jaký dopad budou mít nová americká cla na evropské firmy a spotřebitele podle vás? Podělte se o svůj názor v diskusi pod článkem.
