Spojené státy a Izrael pozastavují plánované rozsáhlé vojenské údery proti Íránu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že reaguje na výzvu blízkovýchodních spojenců i samotného Teheránu, jelikož se podařilo dojednat základní parametry chystané dohody. Chystaný pakt má podle šéfa Bílého domu zajistit okamžité a úplné otevření klíčového Hormuzského průlivu a konec íránské jaderné hrozby. K rozhodnutí odložit odvetné kroky dochází po pěti měsícich vyostřeného konfliktu a po intenzivním diplomatickém tlaku ze strany Saúdské Arábie, která varovala před dalším vyostřením situace.
- Spojené státy a Izrael odložily plánované údery na Írán po dojednání rámcových podmínek dohody.
- Dohoda má podle Donalda Trumpa zahrnovat plné otevření Hormuzského průlivu a ukončení íránské jaderné hrozby.
- K rozhodnutí přispěl telefonát se saúdským korunním princem, který varoval před odvetnými údery na ropnou infrastrukturu v Zálivu.
- Americké ministerstvo zahraničí současně vydalo bezpečnostní výstrahu pro občany v deseti zemích Blízkého východu.
Diplomatický ústup před masivní odvetou
Americký prezident situaci komentoval na své sociální síti Truth Social, kde původně zdůrazňoval připravenost ke tvrdému zásahu.
„USA jsou připraveny a odhodlány postavit se proti Íránské islámské republice, a to s takovou mírou vojenského teroru, síly a moci, jakou nikdo od druhé světové války neviděl,“ uvedl Donald Trump.
Přesto se podle svých slov rozhodl útok zrušit v zájmu budoucího blaha světa a přežití prosperujícího Íránu, za předpokladu, že se podaří dohodu rychle uzavřít. K tomuto závazku se podle něj připojil i Izrael.
Hormuzský průliv představuje klíčovou tepnu pro globální přepravu ropy a zkapalněného plynu. Případné zablokování této námořní cesty má okamžitý dopad na světové ceny energií a stabilitu trhů. Pro americkou administrativu jde o citlivou otázku i v souvislosti s nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami, jelikož konflikt je u řady amerických voličů nepopulární.
Obavy Saúdské Arábie z regionální eskalace
Zrušení chystané vojenské akce předcházela intenzivní komunikace mezi Washingtonem a Rijádem. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán v sobotním telefonátu vyjádřil obavy z další eskalace. Saúdskoarabská strana upozornila, že pokud by americké síly zasáhly íránskou energetickou či jinou klíčovou infrastrukturu, Teherán by mohl odpovědět údery na ropná zařízení v Saúdské Arábií a dalších státech Perského zálivu.
Saúdská Arábie se přitom začátkem týdne připojila k USA při úderu na logistická a zbraňová stanoviště íránem podporovaných milicí v Íráku. Zároveň však Rijád vyslal do Washingtonu ministra obrany Chálida bin Salmána k jednáním s Trumpem a viceprezidentem JD Vancem, aby dojednal návrat k jednacímu stolu.
Pětiměsíční konflikt a bezpečnostní výstrahy
Napětí v regionu trvá již pět měsíců. Spojené státy plánovaly odvetné kroky poté, co začátkem týdne překazily překvapivý íránský útok na americkou základnu v Jordánsku. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová již dříve vyjádřila frustraci nad tím, že Teherán minulý měsíc podepsal memorandum o porozumění o příměří, které však vzápětí porušil střelbou na obchodní lodě a zabitím amerických vojáků.
V souvislosti s aktuálním vývojem vydalo americké ministerstvo zahraničí bezpečnostní alert pro občany v deseti zemích regionu.
Varování se týká Bahrajnu, Izraele, Íráku, Jordánska, Kuvajtu, Libanonu, Ománu, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Američané v těchto oblastech mají počítat s možným rušením letů či dočasným uzavíráním vzdušného prostoru a dbát zvýšené opatrnosti.
