Francouzské věznice se ocitly na dosud nejvyšším počtu vězňů. Podle statistiky francouzského ministerstva spravedlnosti, na kterou se odvolává agentura AFP, bylo k 1. říjnu za mřížemi 90 937 lidí. Oficiální kapacita zařízení přitom činí jen 63 452 míst. Celková míra přeplnění francouzských věznic tak dosáhla 143 procent a chronický problém, na který dlouhodobě upozorňují kontrolní orgány i Rada Evropy, se dál prohlubuje. Ve věznicích pro krátké tresty a vazbu je obsazenost ještě výrazně vyšší. Vláda sází na levnější modulární věznice, dosavadní tempo výstavby ale za přírůstkem vězňů zaostává.
- Počet vězňů ve Francii meziročně stoupl o 7,2 procenta na rekordních 90 937.
- Počet oficiálních míst se za stejnou dobu zvýšil jen o 1,5 procenta na 63 452.
- Na zemi položených matrací kvůli nedostatku lůžek přibylo 52 procent, celkem jich je 8959.
- Věznice pro krátké tresty a vazbu jsou obsazeny ze 178 procent.
Vězňů přibývá výrazně rychleji než míst
Klíčem k pochopení situace je nepoměr dvou čísel. Zatímco vězeňská populace za rok vzrostla o více než sedm procent, kapacita věznic se zvětšila jen o procento a půl. Rozdíl mezi počtem vězňů a oficiálních míst dnes přesahuje 27 tisíc. V praxi to znamená, že část lidí spí na matracích přímo na podlaze cel – takových matrací je nyní 8959, o 52 procent více než před rokem.
Nejhůře jsou na tom zařízení pro krátké tresty a vazbu, kde je na každých sto míst zhruba 178 lidí.
Jde o věznice, do nichž jsou umisťováni odsouzení k trestům do dvou let a lidé, kteří teprve čekají na soud. Právě tady se tedy přeplnění dotýká i osob, o jejichž vině dosud nebylo rozhodnuto.
Rada Evropy varovala před „lidskými skládkami“
Kritika nepřichází poprvé. Už začátkem roku se ke stavu francouzských věznic ostře vyjádřila Rada Evropy – mezinárodní organizace zaměřená na ochranu lidských práv a právního státu, která je samostatná a nezávislá na Evropské unii a jejímž členem je i Česko. Varovala, že by se francouzská nápravná zařízení mohla proměnit v „lidské skládky“. Podle jejích údajů měla Francie v hustotě obsazení věznic nejhorší bilanci v celé Evropě, za ní skončilo Turecko se 131 vězni na sto míst.
Podobně tvrdá slova zazněla i zevnitř země. Dominique Simonnotová, šéfka francouzské inspekce věznic, tedy nezávislého úřadu dohlížejícího na podmínky v místech, kde jsou lidé zbaveni svobody, na jaře označila situaci za „vězeňskou katastrofu“. Popsala ji jako „endemické“ přeplnění doprovázené zchátralými budovami a chronickým nedostatkem dozorců.
Mandát Simonnotové skončil 13. října. Jejím nástupcem má být Pierre Coppey, bývalý šéf provozovatele dálnic Vinci Autoroutes. Jeho nominaci ale ještě musí schválit příslušné výbory parlamentu a senátu.
Modulární věznice mají ulevit, ale plány se plní pomalu
Ministerstvo spravedlnosti chce situaci řešit zřízením 3000 nových míst v takzvaných modulárních věznicích, které jsou považovány za levnější variantu klasické výstavby. Polovina z nich je ve výstavbě. První zařízení se má podle vězeňské správy otevřít do konce podzimu v Troyes na severovýchodě Francie.
Zkušenost s dřívějšími plány však optimismu příliš nenahrává. Národní plán z roku 2018 počítal s 15 tisíci dodatečnými místy, zřídit se jich podařilo jen něco přes osm tisíc.
Z dostupných čísel vyplývá, že plánovaná tři tisíce modulárních míst by nepokryla ani roční nárůst počtu vězňů, který podle statistik ministerstva činil zhruba šest tisíc lidí.
Pokud se tempo růstu vězeňské populace nezmění, samotné budování nových kapacit tak propast mezi počtem vězňů a míst podle těchto údajů nezacelí.
