Nový výzkum publikovaný v odborném časopise JAMA upozorňuje na závažné nedostatky při předávání péče o pacienty, kteří po rozhodnutí o hospitalizaci čekají na urgentním příjmu na volné lůžko. Tento fenomén, označovaný jako „boarding“, nutí nemocné strávit hodiny i dny v přeplněných prostorách pohotovosti. Výzkumný tým RESQUE-NET analyzoval data z 56 amerických nemocnic v 17 zdravotnických systémech a zjistil výrazné rozdíly v tom, jak rychle přebírají péči lůžkové týmy. Odborníci zdůrazňují, že zpoždění při přechodu z pohotovostního režimu na standardní lůžkovou péči může přímo ohrozit zdraví pacientů, zejména těch ve vyšším věku nebo s chronickými onemocněními.
- Až 23 % pacientů čeká na předání do lůžkové péče na urgentním příjmu déle než čtyři hodiny.
- Průtahy se nejčastěji týkají seniorů nad 65 let a pacientů s komplexními zdravotními problémy.
- Od roku 2027 budou nemocnice povinně sdílet anonymizovaná data o pohybu pacientů s federálními orgány.
Chod pohotovosti a lůžkových oddělení se řídí jinými pravidly
„Urgentní příjmy neovlivní, kdo a kdy přijde. Sanitky přijíždějí neustále a čekárny se plní,“ vysvětluje spoluautor studie Alex Janke z Lékařské fakulty Michiganské univerzity. Urgentní péče je podle něj organizována kolem rychlého vyhodnocení stavu, stabilizace akutních hrozeb a prvotního ošetření.
Standardní lůžková péče naopak funguje v odlišném rytmu. Zaměřuje se na dlouhodobou diagnostiku, úpravu medikace a plánování propuštění v horizontu dnů.
„Skvělá péče vyžaduje obojí a zpoždění při přechodu z urgentní péče na lůžkovou péči může být nebezpečné,“ varuje doktor Janke.
Zpoždění se nejvíce dotýká nejzranitelnějších pacientů
Podle autorů studie z organizace RESQUE-NET čeká 23 procent pacientů přijatých na všeobecná lůžková oddělení déle než čtyři hodiny, než se jim začne věnovat hospitalizační tým. U mnoha z nich se tato doba protáhne na 12 až 24 hodin. Hranici čtyř hodin výzkumníci zvolili na základě standardu organizace Joint Commission, která delší čekání považuje za kritický problém pro bezpečnost pacientů.
Analýza ukázala, že s dlouhým čekáním se potýkají především velká zařízení, výukové nemocnice a ústavy pečující o vyšší podíl pacientů s programem Medicaid. Z hlediska samotných nemocných jsou průtahy nejčastější u lidí starších 65 let, příjemců programu Medicare a pacientů s vážnějším průběhem nemoci.
Pro komplexní pacienty užívající více léků je přitom zásadní včasný dohled zkušených lékařů, lékárníků či fyzioterapeutů. Jejich absence během dlouhého čekání na urgentním příjmu může zpomalit zotavení i plánování propuštění z nemocnice.
Nová pravidla zpřísní sledování kvality nemocnic
Problém přeplněných urgentních příjmů se dostává i do popředí zdravotní politiky. Zavedení přísnějšího sledování časových prodlev má přimět zdravotnická zařízení k efektivnější správě kapacity lůžek a zprůhlednit data pro veřejnost.
Od ledna 2027 začnou nemocniční systémy elektronických zdravotních záznamů automaticky odesílat anonymizovaná data o pohybu pacientů do federálního výkaznictví. O rok později bude tato povinnost platit pro všechna zařízení. Získané údaje budou veřejně dostupné na portálu Care Compare a do roku 2030 ovlivní výši úhrad nemocnicím z programu Medicare.
