Klimatický jev El Niño v tropickém Pacifiku směřuje k tomu, že se stane jedním z nejsilnějších v zaznamenané historii. Podle klimatologů a dat amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) přesahují současné Denní teploty mořské hladiny běžné průměry o 2,6 °C a během letošního listopadu mohou dosáhnout odchylky až 3,9 °C. Tento přechodný výkyv, navrstvený na dlouhodobou změnu klimatu, výrazně zvýší globální teploty. Vědci odhadují, že s přihlédnutím ke zpoždění účinků by se rok 2027 mohl stát nejteplejším rokem v historii s teplotami až o 1,76 °C nad předindustriální úrovní.
- Modelové předpovědi ukazují 69% pravděpodobnost, že letošní El Niño bude nejsilnější od roku 1950.
- Jev přidá k dlouhodobému oteplování přechodných 0,3 °C, což může v roce 2027 přinést průměrné teploty 1,76 °C nad předindustriální érou.
- Podle výzkumů vzrostla síla fenoménu El Niño za poslední století přibližně o 10 procent.
Pacifické proudění mění globální vzorce počasí
El Niño představuje teplou fázi přirozeného cyklu Jižní oscilace (ENSO) v tropickém Tichém oceánu. Nastává v momentě, kdy zeslabují východní pasátové větry. Teplá voda, která se obvykle hromadí v západním Pacifiku, se díky tomu posouvá zpět na východ a vystupuje k hladině. Jakmile tyto nadprůměrné teploty přetrvávají několik měsíců, vyvolávají v regionu zvýšenou tvorbu mraků a bouří.
Klimatoložka Emily Becker z Miamské univerzity vysvětluje, že tyto změny spouštějí dominový efekt napříč celou globální atmosférou. Výsledkem jsou na některých místech světa výrazně teplejší a sušší podmínky, zatímco jiné oblasti čelí chladnějšímu a deštivějšímu počasí. Dopady jsou patrné již nyní, například v Indonésii, kde dlouhé období sucha přispělo k rozsáhlým požárům, jež zasáhly stovky tisíc hektarů půdy.
Dočasný výkyv dovede klima do stavu očekávaného v příštím desetiletí
Současné analýzy ukazují na mimořádnou intenzitu letošního fenoménu. Dosavadní vrchol z roku 2015 představoval odchylku 3 °C, zatímco aktuální modely pro letošní listopad předpovídají výkyv až 3,9 °C. Pro přesnější vyhodnocení využívá NOAA metodu RONI (Relative Oceanic Niño Index), která porovnává oteplení v klíčové oblasti Pacifiku vůči celému tropickému pásu. I podle tohoto měření dosahuje pravděpodobnost, že půjde o nejsilnější událost v řadě od roku 1950, celých 69 procent.
Podle výpočtů klimatologů Zeka Hausfathera a Andrew Desslera přikryje El Niño dlouhodobé trendy přechodným oteplením o 0,3 °C, což stlačí vývoj očekávaný do roku 2037 do jediného roku.
Protože se většina teplotního dopadu El Niňa projevuje až s odstupem jednoho roku, stává se rok 2027 horkým kandidátem na překonání dosavadních teplotních rekordů. Andrew Dessler z Texas A&M University označuje nadcházející výkyv za jakousi „předpremiéru budoucnosti“, byť bude značná část tohoto tepla soustředěna v rovníkovém Tichomoří. Také Mike McPhaden z Laboratoře pro výzkum mořského prostředí NOAA potvrzuje, že dosažení hranice 1,7 °C nad předindustriální úrovní v roce 2027 je podle modelů reálné.
Globální oteplování dává klimatickému jevu větší sílu
Vědecká komunita se shoduje, že dlouhodobá změna klimatu zesiluje dopady, které El Niño přináší. Teplejší atmosféra dokáže zadržet více vlhkosti, což vede k extrémnějším srážkám v oblastech, kde El Niño přináší deště. Naopak v regionech náchylných k suchu dochází k rychlejšímu vysušování půdy a prohlubování krizí.
Zroveň se objevují důkazy, že změna klimatu ovlivňuje samotný cyklus ENSO. Mike McPhaden upozorňuje na data z korálových skeletů, přístrojových měření od 19. století i klimatických modelů. Tyto zdroje naznačují, že amplituda výkyvů El Niño vzrostla za poslední století přibližně o 10 procent. Teplejší moře totiž zvyšují citlivost větrů na oceánské podmínky, což vytváří silnější zpětnou vazbu a umožňuje celému systému rozvíjet se rychleji.
