Jang I-ming je čínský občan, který v roce 2022 přicestoval do Česka a u ministerstva zahraničí se akreditoval jako zahraniční novinář čínského deníku. Podle státního zastupitelství ale ve skutečnosti pracoval pro čínskou rozvědku. Je prvním člověkem v Česku, kterého úřady stíhají za trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Městský soud v Praze ho v pondělí zprostil obžaloby a propustil z vazby. Podle soudu nebyl žalovaný skutek trestným činem. Rozsudek není pravomocný, žalobce se proti němu okamžitě odvolal. O dalším osudu případu tak rozhodne Vrchní soud v Praze.
- Městský soud v Praze zprostil Jang I-minga obžaloby z neoprávněné činnosti pro cizí moc a propustil ho z vazby.
- Jde o první stíhání podle tohoto ustanovení trestního zákoníku v Česku.
- Soud považuje za prokázané, že muž je příslušníkem čínské rozvědky, úmysl ohrozit zájmy Česka ale podle něj prokázán nebyl.
- Státní zástupce Martin Bílý podal odvolání i stížnost proti propuštění z vazby, případ proto posoudí Vrchní soud v Praze.
Soud uznal špionážní pozadí, trestný čin ale neshledal
Odůvodnění rozsudku je pozoruhodné tím, jak velkou část obžaloby soud přijal. Soudce Tome Frankič uvedl, že většinu tvrzení žalobce považuje za prokázanou. Podle něj se prokázalo, že Jang I-ming je příslušníkem čínské rozvědky, že v Česku vykonával činnost pro cizí moc, budoval si zde síť kontaktů a sledoval politickou situaci.
K odsouzení to však podle soudce nestačí. Součástí definice trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc je totiž úmysl ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu či bezpečnost České republiky. Ten podle Frankiče z provedených důkazů prokázat nelze. Ani zprávy, které muž sepisoval a předával dál, nebyly podle soudce způsobilé zájmy Česka ohrozit. Primárním cílem jeho působení byl podle soudu sběr informací.
Soud tak dospěl k závěru, že samotná příslušnost k cizí rozvědce a sběr informací ještě nenaplňují znaky trestného činu, pokud nejde o konkrétní ohrožení zájmů státu.
Frankič se přitom opřel o rozhodnutí Ústavního soudu, který se vymezením tohoto trestného činu zabýval. Trestní odpovědnost lze podle něj dovozovat jen tehdy, když pachatel sleduje bezprostřední, konkrétní a reálné ohrožení zájmů České republiky, nikoli pouze abstraktní.
Obžaloba popisuje večeře, dárky a pozvánky do Číny
Státní zástupce Martin Bílý tvrdí, že novinářská akreditace sloužila Jang I-mingovi jako krytí. Pod ním měl podle pokynů zahraniční zpravodajské služby shromažďovat politické i ekonomické informace a mapovat vlivové prostředí. Navazoval prý kontakty s lidmi, kteří mu mohli informace poskytnout. Některé zval na večeře, dával jim drobné dárky nebo je zval na konference do Číny.
Na základě získaných poznatků měl na svém počítači vytvářet dokumenty, které po doplnění předával další osobě. Její funkci žalobce nespecifikoval. „Přičemž sběr a předávání takových informací do Čínské lidové republiky je pro Českou republiku nevýhodné, neboť ohrožuje její suverenitu a základní ústavní zřízení,“ stojí v obžalobě.
Stíhání se týká období od loňského února, kdy ustanovení o neoprávněné činnosti pro cizí moc začalo platit.
Obhajoba mluví o běžné novinářské práci
Jang I-ming vinu odmítá. Hájí se mimo jiné tím, že vykonával běžnou novinářskou činnost a získané informace nemohly ohrozit bezpečnost Česka. Jeho obhájce Michal Sýkora už v polovině října před soudem uvedl, že žádná z informací, které měl jeho klient podle žalobce získat, nebyla způsobilá bezprostředně ohrozit zájmy nebo svrchovanost země. Sám obžalovaný rozsudek po vyhlášení nekomentoval.
Hlavní líčení provázela přísná bezpečnostní opatření, obžalovaného do jednací síně přiváděli těžkooděnci se samopaly. Převážná část jednání byla kvůli ochraně utajovaných informací neveřejná.
Rozhodnutí odvolacího soudu ukáže, jak bude nový paragraf fungovat
Nepravomocný rozsudek znamená, že věc ještě není uzavřena. Vrchní soud v Praze může osvobozující verdikt potvrdit, nebo ho zrušit a vrátit případ k novému projednání. Samostatně posoudí i stížnost žalobce proti propuštění z vazby. Ta ale podle dostupných informací nezabránila tomu, aby Jang I-ming odešel na svobodu.
Protože jde o první případ svého druhu, bude mít rozhodnutí odvolacího soudu význam daleko přesahující osud jednoho obžalovaného.
Výklad, který zvolil městský soud, by v praxi znamenal, že pro odsouzení nestačí prokázat napojení na cizí tajnou službu ani soustavné shromažďování informací. Žalobci by museli doložit konkrétní a reálný úmysl poškodit stát. Pokud by tento přístup obstál i u vyšších soudů, mohl by ovlivnit, jak často a v jakých situacích bude nové ustanovení vůbec použitelné.
