Nejmodernější ruská stíhačka Su-57 podle ukrajinské vojenské rozvědky HUR explodovala 29. října na vojenském letišti Achtubinsk, a to při spouštění motorů. Jeden letoun má podle HUR hodnotu zhruba 150 milionů dolarů, tedy přibližně 3,25 miliardy korun. Za možnou příčinu výbuchu označuje ukrajinská rozvědka nekvalitní letecké palivo. Rusko ho podle ní musí stále víc dovážet a část dodávek se k němu dostává přes tankery takzvané stínové flotily. Na tyto lodě se vztahují i sankce Evropské unie. Informace pochází od jedné ze stran války a zdroje nezmiňují jejich nezávislé potvrzení.
- Stíhačka Su-57 podle HUR explodovala 29. října na letišti Achtubinsk během spouštění motorů.
- Cena jednoho letounu se odhaduje přibližně na 150 milionů dolarů (zhruba 3,25 miliardy korun).
- Ukrajinská rozvědka jako možnou příčinu uvádí nekvalitní dovážené letecké palivo.
- Palivo se podle HUR do Ruska dostalo z indické rafinerie Vadinar přes tankery, které jsou pod sankcemi EU.
Stopa paliva vede přes tankery pod evropskými sankcemi
Pro evropského čtenáře je nejzajímavější část zprávy, která se netýká samotné havárie, ale cesty paliva. HUR popisuje řetězec, který podle ní začíná v indické rafinerii Vadinar společnosti Nayara Energy. Ruská státní firma Rosneft vlastní 49,13 procenta jejích akcií a Nayara Energy podle rozvědky patří k největším odběratelům ruské ropy.
Tanker GRIF (IMO 9332028) podle HUR 22. srpna 2026 vyvezl z Vadinaru téměř 40 tisíc tun leteckého paliva Jet A-1. Loď patří k ruské stínové flotile a sankce na ni uvalily EU, Švýcarsko, Ukrajina, Velká Británie a Kanada. Během prvních deseti dnů září se náklad na moři přečerpal na tanker HALCYON (IMO 9263693), který je pod sankcemi EU, Švýcarska, Ukrajiny a Kanady. K překládce došlo u východního pobřeží Malajsie, poblíž východního vjezdu do Singapurského průlivu. Tuto oblast označuje HUR za největší centrum překládek mezi loděmi na světě a za jednu z největších šedých zón námořního obchodu.
Při takzvané překládce STS (ship-to-ship) se náklad přečerpává přímo mezi plavidly na volném moři. Tím se stírá vazba mezi původním vývozcem a konečným příjemcem, a proto se tento postup často objevuje v souvislosti s obcházením sankcí.
HALCYON podle rozvědky 23. září dovezl přes 37 tisíc tun leteckého paliva do ruského přístavu Nachodka. Vykládka proběhla na terminálu společnosti RN-Morskoj terminal Nachodka, dceřiné firmy Rosneftu v Přímořském kraji. Ten pod sankcemi není.
Případ ukazuje, že ani sankce EU na konkrétní tankery nemusí zabránit tomu, aby se palivo z třetí země dostalo až k výrobci ruských stíhaček.
Od Rosneftu až k výrobci stíhaček
Leteckým tankováním se v Rosneftu zabývá firma RN-Aero, na kterou uvalily sankce Japonsko, EU, Švýcarsko, Velká Británie a Ukrajina. Podle HUR dodává palivo koncernu United Aircraft Corporation v rámci státní zakázky na výrobu stíhaček Su-57. Ruský prezident Vladimir Putin letos v létě dekretem nařídil utajit údaje o činnosti a objemech dodávek RN-Aero i dalších složek Rosneftu, například rafinerie v Tuapse a námořních terminálů.
Rusko je podle ukrajinského ministerstva obrany na dovozu leteckého paliva stále závislejší, protože domácí výroba klesá po ukrajinských úderech na rafinerie. Kyjev tyto údery označuje jako „sankce s dlouhým dosahem“. Su-57 pohání proudový motor AL-41F1, známý jako „Izdělije 117“. Nekvalitní palivo je podle HUR jedním z důvodů, proč u motorů tohoto typu může dojít k výbuchu nebo katastrofální poruše.
Palivo Jet A-1 je podle rozvědky ekvivalentem sovětsko-ruských paliv TS-1 a RT. Je použitelné pro stroje MiG-29, Su-34, Su-35S, Su-30SM, Su-57, Su-24M i Tu-95MS a také pro útočné drony Geran-4 a Geran-5 s proudovými motory Telefly TJ2000A nebo jejich ruskými verzemi TRD-2000. HUR navíc tvrdí, že transportní letouny Il-76MD-90A s motory PS-90A-76 používají Jet A-1 místo paliva TS-1, které doporučuje výrobce.
Drahá chlouba ruského letectva přichází o další kusy
Su-57 je nejnovější a nejdražší ruská stíhačka. Moskva ji podle webu Kyiv Independent představuje jako vysoce manévrovatelný stroj páté generace se sníženou zjistitelností radary, který má konkurovat americkým F-22 a F-35. Ve válce proti Ukrajině ho ale Rusko nasazuje jen v omezené míře.
Podle deníku Novinky přišlo Rusko letos o nejméně tři tyto letouny ještě před incidentem v Achtubinsku.
Dva stroje byly zničeny v dubnu při dronovém útoku na letiště Šagol v Čeljabinské oblasti. Třetí v červenci nedaleko Moskvy havaroval, nebo byl sestřelen vlastní palbou. Pokud se údaje HUR potvrdí, výbuch v Achtubinsku by byl další citelnou ztrátou u typu, kterého má Rusko k dispozici jen málo.
Ukrajinská rozvědka svou zprávu uzavírá tím, že zesílení sankčního tlaku a důsledná kontrola jeho dodržování jsou důležitými nástroji, jak Rusku vzít schopnost vést válku v Evropě.
