Ženy, které prošly opakovanými potraty, trpí chronickou bolestí nebo mají za sebou neúspěšné cykly umělého oplodnění, vyhledávají při IVF léčbě výrazně častěji metody celostní tradiční čínské medicíny. Vyplývá to z rozsáhlého retrospektivního výzkumu vědců z klinického centra University Hospitals, který publikovalodborný časopis F&S Reports. Studie sledovala stovky pacientek podstupujících transfer zamražených embryí a mapovala sociodemografické i zdravotní faktory, které ovlivňují jejich zájem o doplňkovou péči, jako je akupunktura či úprava životního stylu.
- Ženy s anamnézou opakovaných ztrát těhotenství měly více než dvojnásobnou pravděpodobnost využití tradiční čínské medicíny při IVF.
- Vyšší zájem o doplňkovou péči projevily také pacientky po třech a více předchozích cyklech asistované reprodukce.
- Využití čínské medicíny častěji vyhledávaly ženy s chronickou bolestí a pacientky žijící v příjmově silnějších oblastech.
Odborníci zdůrazňují potřebu celostního přístupu k neplodnosti
„Celostní tradiční čínská medicína nabízí personalizovaný přístup zaměřený na celého člověka, který kombinuje vědecky podložené terapie, jako je akupunktura a úprava životního stylu, s konvenční léčbou neplodnosti, aby podporovala pacientky během celé jejich cesty,“ uvedla k výsledkům Christine Kaiser, ředitelka úseku reprodukční pohody v University Hospitals.
Kaiser zdůraznila, že zjištění poukazují na specifickou skupinu žen, které při snaze o početí čelí velkým výzvám. „Mimořádně významné na těchto zjištěních je to, že vyzdvihují potřeby pacientek, které se potýkají s dodatečnými překážkami, včetně chronické bolesti a opakované ztráty těhotenství. Pochopení toho, kdo tyto služby využívá, nám pomůže dále zlepšovat přístup k integrativní péči,“ dodala.
Studie analyzovala data stovek žen po kryoembryotransferu
Tým pod vedením hlavních spoluautorů Samuela Rodgers-Melnicka a Lee Hullender Rubin provedl retrospektivní analýzu dat 799 žen. Všechny tyto pacientky podstoupily v centru University Hospitals v letech 2019 až do jara 2024 transfer vlastních zamražených embryí. Vědci podrobně zkoumali sociodemografické charakteristiky, reprodukční historii, diagnózy spojené s bolestí, duševní zdraví i předchozí cykly asistované reprodukce.
Analýza po zohlednění klinických proměnných ukázala, že pacientky s anamnézou opakovaných ztrát těhotenství měly více než dvojnásobnou pravděpodobnost, že se zapojí do programu celostní čínské medicíny.
Výzkumníci poukazují na bariéry v dostupné péči
„S rostoucím zájmem o integrativní přístupy k péči o plodnost je klíčové porozumět tomu, kdo tyto služby využívá a proč,“ konstatovala Dr. Kristi Artz, viceprezidentka organizace Connor Whole Health. Výzkum podle ní pomáhá odhalovat příležitosti k odbourávání bariér a k zajištění komplexní péče pro širší okruh pacientů.
Spoluautorka výzkumu Lee Hullender Rubin upozornila na praktický přínos studie pro každodenní lékařství. „Náš výzkum pomáhá lidem s neplodností a jejich poskytovatelům péče lépe pochopit, kdo by mohl využít akupunkturu a celostní tradiční čínskou medicínu k podpoře transferu zamražených embryí v reálném světě,“ vysvětlila.
Roli hrají sociální faktory i chronická onemocnění
Vedle pacientek po opakovaných potratech či s více než třemi předchozími IVF cykly využívaly doplňkovou péči častěji i ženy trpící migrénami, bolestmi pohybového aparátu či bolestmi v oblasti pánve. Studie rovněž ukázala, že vyšší pravděpodobnost využití tradiční čínské medicíny měly ženy žijící v sousedstvích s vyššími příjmy.
Naopak nižší pravděpodobnost využití těchto metod byla zaznamenána u pacientek s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI), u žen využívajících preimplantační genetické testování nebo u pacientek s anamnézou pánevního zánětlivého onemocnění a sledování rizikového těhotenství.
Jak funguje integrativní reprodukční medicína
Celostní tradiční čínská medicína (WS-TCM) v kontextu IVF zahrnuje kombinaci akupunktury, poradenství, úpravy životosprávy a nutričních doporučení s využitím bylin či doplňků stravy. Pro klinickou praxi tato zjištění znamenají, že integrace celostních metod přímo do center asistované reprodukce odpovídá na zvýšenou poptávku žen s komplikovanější anamnézou. Zjištěný rozdíl podle příjmových skupin však současně naznačuje, že finanční dostupnost zůstává pro řadu pacientek jednou z hlavních překážek pro využití doplňkové péče.
