Pacienti léčení s rakovinou se často potýkají nejen se samotným nádorovým onemocněním, ale také s oslabenou imunitou a sekundárními infekcemi. Tým chemiků z Kaunaské technologické univerzity (KTU) v Litvě nyní představil nadějné řešení: nově syntetizované hybridní molekuly, které v laboratorních podmínkách dokážou souběžně ničit agresivní nádorové buňky a potlačovat růst nebezpečných bakterií a plísní. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v odborném časopise Scientific Reports.
- Vědci vyvinuli hybridní molekuly s dvojím účinkem proti rakovině a mikroorganismům.
- Látky uspěly v laboratorních testech na buňkách rakoviny plic, prsu a melanomu.
- Jeden z preparátů vykázal v boji proti plísním vyšší účinnost než běžně užívaný nystatin.
„Cílíme na více biologických mechanismů naráz,“ vysvětlují autorky výzkumu
Hlavní myšlenkou projektu je spojení více účinných struktur do jediného celku. „Hybridní molekula je sloučenina s dvojím účinkem, která kombinuje dvě nebo více aktivních struktur schopných působit na různé biologické cíle. Takové molekuly mohou ovlivnit několik biologických mechanismů současně, což může zvýšit účinnost léčby a snížit pravděpodobnost, že si buňky vyvinou rezistenci,“ vysvětluje Aida Šermukšnytė, doktorandka z katedry organické chemie na KTU.
Podle doktorky Ingridy Tumosienė z téhož pracoviště stojí za vývojem těchto látek snaha čelit dvěma největším výzvám moderní medicíny — agresivním formám rakoviny a rostoucí rezistenci vůči antimikrobiálním lékům. Právě proto je vývoj hybridních sloučenin považován za jeden z nejslibnějších směrů v medicínském výzkumu.
Výzkumníci při testování cíleně zvolili buňky některých z nejagresivnějších forem nádorových onemocnění: rakoviny plic, trojitě negativní rakoviny prsu a melanomu.
Slibné výsledky proti nádorům i patogenům
Docentka Kristina Kantminienė, seniorní výzkumnice projektu, objasnila, že tyto konkrétní typy nádorů byly vybrány kvůli vysokému riziku vzniku metastáz, časté rezistenci k existujícím lékům a omezeným možnostem léčby. Laboratorní testy potvrdily, že některé ze syntetizovaných sloučenin dokázaly snížit životaschopnost nádorových buněk, které následně odumřely nebo přestaly roztáhnout své množení.
Kantminienė však zároveň kroky vědeckého týmu mírní a zdůrazňuje nutnou opatrnost: „Tato studie poskytuje pouze počáteční náznak toho, že si sloučenina zasluhuje další zkoumání.“ Rozhodně podle ní nelze hovořit o okamžitém objevu léku na rakovinu.
Stejně pozoruhodné výsledky přineslo i testování antimikrobiálních vlastností. Tři ze syntetizovaných molekul prokázaly silnou aktivitu proti bakteriím a plísním. Jedna ze sloučenin byla v boji proti plísním dokonce účinnější než standardně užívané antimykotikum nystatin, zatímco její antibakteriální účinek byl srovnatelný s antibiotikem vankomycinem.
Vědce překvapilo, že molekula s nejsilnějším dvojitým účinkem nebyla tou, od které teoretické předpoklady očekávaly nejlepší výsledky.
„Víme, jaké účinky hledáme a které strukturální fragmenty pravděpodobně dají novým molekulám tyto vlastnosti,“ dodává k procesu vývoje Ingrida Tumosienė s tím, že výzkum probíhá v cyklech a molekuly se na základě naměřených dat neustále zdokonalují.
Dlouhá cesta od laboratoře k pacientům
V praktické farmakologii představuje vývoj hybridních molekul významný posun. Pro onkologické pacienty by úspěšný vývoj takového léku v budoucnu mohl znamenat výrazné zjednodušení léčebného režimu. Současné podávání mnoha různých léčiv totiž často vede k nežádoucím vzájemným interakcím a zatěžuje organismus.
Předtím, než se však nové sloučeniny budou moci stát základem pro reálné léky, čeká výzkumníky ještě dlouhá řada testů. V následujících fázích bude nutné podrobně prozkoumat mechanismy účinku nejnadějnějších látek, ověřit jejich bezpečnost pro zdravé buňky a následně provést preklinické a klinické studie.
