Americké ministerstvo financí od 9. září výrazně navýší své zásahy na dluhopisovém trhu. Při jednotlivých operacích zdvojnásobí objem odkupů dlouhodobých státních dluhopisů z dosavadních dvou na nejméně čtyři miliardy dolarů (v přepočtu přibližně 83 miliard korun). Krok, za kterým stojí ministr financí Scott Bessent, má zvýšit likviditu a zastavit dramatický růst výnosů vládních dluhopisů. Ten v posledních týdnech zvedal náklady na úvěry po celém světě a vytvářel tlak na akciové trhy.
- Americké ministerstvo financí zvýší objem nákupů dlouhodobých dluhopisů na nejméně 4 miliardy USD za operaci.
- Opatření potrvá od 9. září do 4. listopadu a zaměří se na cenné papíry se splatností 10 až 30 let.
- Výnos třicetiletých amerických dluhopisů předtím dosáhl 5,34 procenta, což bylo nejvíce za 19 let.
- Analytici upozorňují, že zásah nemusí trvale vyřešit strukturální problémy amerického veřejného dluhu.
Prodejní vlna vyhnala výnosy na devatenáctiletá maxima
Oznámení ministerstva financí přišlo bezprostředně poté, co výprodej na trhu s vládním dluhem vyhnal výnosy dlouhodobých papírů na úrovně nevídané od finanční krize v roce 2007. Výnos třicetiletých amerických dluhopisů v úterý vystoupal až na 5,34 procenta, než mírně klesl. Podobný vývoj zaznamenaly i desetileté dluhopisy, jejichž výnos překonal 4,70 procenta, přičemž před začátkem války s Íránem na konci února dosahoval 3,97 procenta.
Výnos třicetiletých amerických dluhopisů v úterý vystoupal až na 5,34 procenta, což představovalo nejvyšší úroveň za posledních devatenáct let.
Růst výnosů není omezen jen na Spojené státy. V Japonsku se výnos desetiletých vládních dluhopisů dostal na nejvyšší úroveň za téměř 30 let a v Německu se vrátil na hodnoty z roku 2011. Za tímto vývojem stojí kombinace rostoucích cen ropy v důsledku konfliktu s Íránem a obav investorů z prudce rostoucího zadlužení vlád. Celkový veřejný dluh USA v pondělí dosáhl 39,99 bilionu dolarů a blíží se k hranici 40 bilionů dolarů.
Vyšší úroky prodražují hypotéky i investice firem
Státní dluhopisy slouží jako základní měřítko pro určování úrokových sazeb v celé ekonomice. Pokud musí vláda platit vyšší úrok, aby přilákala investory, promítne se to do celého finančního systému. Pro běžné domácnosti v USA to znamená například dražší hypotéky, jejichž průměrné sazby se v návaznosti na výnosy desetiletých dluhopisů drží blízko ročních maxim.
Vyšší náklad na kapitál zároveň komplikuje situaci firmám. Dražší úvěry brzdí plánované investice do výstavby továren i rozvoje nových technologií, včetně nákladných datových center pro umělou inteligenci, která jsou klíčovým tahounem současného hospodářského růstu. Vysoké výnosy rovněž odčerpávají kapitál z akciových trhů, zlata či bitcoinu, protože investoři dávají přednost relativně bezpečnému výnosu ze státních papírů.
Zásah Scotta Bessenta přinesl úlevu, pochybnosti ale trvají
Na situaci zareagoval ministr financí Scott Bessent, pro kterého jde tento měsíc již o druhý významný zásah na trzích — v srpnu se připojil k Japonsku při intervenci na devizovém trhu na podporu jenu. Zvýšený objem odkupů od 9. září do 4. listopadu se zaměří na dluhopisy se splatností 10 až 20 let a 20 až 30 let.
Trh na středeční zprávu reagoval okamžitě. Výnos třicetiletých dluhopisů klesl na 5,187 procenta, což byl nejvýraznější jednodenní pokles od konce června, a akciové trhy zahájily růstem. Podle analytika DZ Bank Reného Albrechta se ministerstvo obávalo zejména trvalého usazení výnosů nad pětiprocentní hranicí.
Někteří odborníci však vyjadřují skepsi ohledně dlouhodobého dopadu. Analytici společnosti Evercore ISI poukazují na to, že navýšení odkupů o dvě miliardy dolarů na operaci je v poměru k celkové velikosti trhu s americkými dluhopisy (32,2 bilionu dolarů) poměrně skromné. Cenných papírů se splatností 20 až 30 let je v oběhu za 5,5 bilionu dolarů a samotné odkupy neřeší základní fiskální nerovnováhu amerických veřejných financí.
