Vědecké týmy a vládní instituce po celém světě intenzivně hledají metody, jak zmírnit dopady nadcházejících klimatických výkyvů. Podle Amerického úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) existuje 63% pravděpodobnost, že do konce roku 2026 vznikne velmi silný cyklus El Niño. Zátěž pro světovou ekonomiku i infrastrukturu se výzkumníci snaží řešit dvěma hlavními způsoby: pokročilou analýzou dat prostřednictvím umělé inteligence a satelitů (SpaceAI) a radikálními geoinženýrskými Zásahy. Počítačové modely však ukazují, že umělé rozjasňování mraků v Tichomoří by pro Evropu a Asii mohlo mít nečekané vedlejší účinky v podobě lokálního oteplení.
- Americký úřad NOAA odhaduje pravděpodobnost vzniku velmi silného El Niňa do konce roku 2026 na 63 %.
- Studie v časopise Science Advances navrhuje rozjasňování mraků pomocí mořské soli, což by však mohlo vést k oteplení nad Evropou a Asií.
- Technologie SpaceAI pomáhají v oblastech jako jihovýchodní Asie předvídat požáry a sucha dříve, než nastanou škody.
Rizika geoinženýrství a dopady na evropský kontinent
Propojení klimatických změn a cyklu El Niño přináší globální hrozby v podobě vln horka, záplav a sucha. Studie publikovaná v časopise Science Advances pod vedením Jessiky Wan z Chicagské univerzity simulovala zásah, který by tento jev dokázal oslabit. Výzkumníci použili model rozjasňování mořských mraků (Marine Cloud Brightening) nad rovníkovým Tichým oceánem pomocí rozprašování mořské soli z lodí.
Metoda byla inspirativně navržena na základě pozorování požárů v Austrálii z let 2019–2020, kdy částice kouře rozjasnily mraky a odrazily sluneční energii zpět do vesmíru. Modelové simulace událostí z let 1997–1998 a 2015–2016 ukázaly, že zásah funguje nejlépe, pokud začne v červnu a pokračuje do následujícího února. Dokázal by tak zvrátit většinu teplotních a srážkových výkyvů.
Modelovací simulace však odhalily i nečekané vedlejší účinky, mezi které patří nežádoucí oteplení nad Evropou a Asií.
Realizace takového projektu navíc naráží na technické limity. Vyžadovala by přibližně 2 400 specializovaných lodí, přičemž potřebná technika rozprašovačů s dostatečným výkony dosud neexistuje. Dlouhodobé dopady opakovaného potlačování cyklu El Niño navíc zůstávají neznámé.
Technologie SpaceAI mění pasivní sledování v aktivní prevenci
Vedle přímých zásahů do atmosféry se do popředí dostává využití SpaceAI, tedy kombinace satelitního pozorování Země, rozsáhlých jazykových modelů a pokročilé analytiky. Tradiční satelitní snímkování funguje zpravidla retrospektivně, kdy analytici vyhodnocují škody až po jejich vzniku. Využití umělé inteligence přímo na palubách satelitů však umožňuje zpracovávat data v reálném čase a odesílat na Zemi pouze klíčové informace.
Včasné varování a přesnější předpovědi umožňují vládám i soukromému sektoru provést preventivní opatření ještě před vypuknutím krize.
Tento přístup se již ověřuje v praxi. V indonéské provincii Riau na ostrově Sumatra pomohlo strojové učení a satelitní data identifikovat hladinu podzemní vody jako hlavní faktor rizika požárů v rašeliništích. Úřady tak mohou na základě rizikových map zahradit drenážní kanály a zvýšit hladinu podzemní vody ještě před vznikem požáru.
Institucionální zázemí rozhoduje o úspěchu ochrany
Historické zkušenosti ukazují, jak devastační následky může mít silný El Niño. Epizoda z let 1997–1998 způsobila podle odhadů více než 22 000 úmrtí a hospodářské škody přesahující 36 miliard dolarů. Pro efektivní využití moderních technologií je však klíčová politická vůle a institucionální infrastruktura.
Příkladem systematického přístupu je Singapur, který od dubna 2026 sloučil své vesmírné aktivity pod Národní vesmírnou agenturu Singapuru (NSAS). Singapurská vláda od roku 2022 vyčlenila na výzkum a vývoj ve vesmírném sektoru přes 200 milionů singapurských dolarů (155 milionů USD, v přepočtu přibližně 3,5 miliardy korun). Chystaná konstelace syntetického aperturního radaru NeuSAR-2 má dále posílit celodenní pozorování regionu za jakéhokoli počasí.
Dostupnost dat a pokročilé analytiky sama o sobě nestačí, pokud chybí institucionální kapacity a ochota k preventivním krokům.
Jaký máte názor na geoinženýrské zásahy do klimatu? Měli bychom riskovat vedlejší účinky v Evropě pro potlačení globálních výkyvů počasí? Podělte se o svůj pohled v diskusi.
