Eskalace napětí na Blízkém východě si vyžádala první americké oběti v důsledku přímé íránské palby od počátečních dnů konfliktu. Podle prohlášení Ústředního velitelství USA (CENTCOM) zahynuli v pátek při útoku na základnu v Jordánsku dva američtí vojáci a jeden další je nezvěstný. K útoku došlo v době, kdy americké síly a jejich partneři čelili vlně íránských balistických raket a bezpilotních letounů. Další čtyři vojáci museli být evakuováni do jordánských nemocnic, odkud však již byli propuštěni.
- Při pátečních íránských útocích na základnu v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden je nezvěstný.
- Nový íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chámeneí označil podpis Donalda Trumpa na dohodě o příměří za bezcenný a pohrozil USA odvetou.
- Teherán již neplní závazky z prozatímní dohody podepsané před měsícem.
- Konflikt se vyostřuje kolem strategického Hormuzského průlivu, což vážně ohrožuje globální trh s ropou a energetickou stabilitu.
Sliby o příměří padly, dohoda je minulostí
Jen několik hodin před oznámením amerických ztrát vystoupil s písemným prohlášením nový íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Mojtaba Chámeneí. Ten se od začátku konfliktu, kdy při amerických a izraelských úderech z 28. února zahynula velká část jeho rodiny a on sám byl vážně zraněn, neobjevil na veřejnosti. Ve svém vzkazu, který odvysílala státní televize, ostře zkritizoval Washington za údajné porušování prozatímního memoranda o porozumění, jež obě strany podepsaly před měsícem v Islámábádu s cílem ukončit boje.
„Opakované porušování dohod ze strany Velkého satana opět všem dokázalo, že podpis prezidenta Ameriky je nyní naprosto bezcenný a neplatný,“ uvedl Chámeneí ve svém prohlášení.
Náměstek íránského ministra zahraničí Kazem Gharibabadi následně potvrdil, že Teherán již dohodu neplní a pozastavuje veškeré své závazky. Tím se definitivně přetrhlo křehké diplomatické úsilí, které zprostředkovaly Katar a Pákistán. Od začátku války v únoru letošního roku tak již zahynulo celkem 16 amerických vojáků a více než 430 jich bylo zraněno.
Boj o klíčovou tepnu světového obchodu
Středobodem současného konfliktu je strategický Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně 20 procent celosvětové lodní dopravy a pětina světových dodávek ropy. Teherán průliv uzavřel poté, co USA a Izrael zahájily koncem února údery na íránské území. Írán nyní požaduje plnou kontrolu nad touto trasou a výběr poplatků od proplouvajících lodí, což mezinárodní společenství odmítá.
Spojené státy v reakci na íránské blokování lodí zintenzivnily letecké údery. Během uplynulého týdne americká armáda útočila sedm nocí po sobě na íránskou infrastrukturu. Podle íránských médií americké bomby zničily odsolovací zařízení Bonji v jižní provincii Hormozgán, což odřízlo od dodávek pitné vody na 10 000 lidí, a poškodily další zařízení na strategickém ostrově Kešm. Zasaženy byly také klíčové mosty.
Útoky zasáhly i sousední Kuvajt
Írán na americké údery odpovídá cílenými útoky na civilní a energetickou infrastrukturu spojenců USA v regionu. Nejslibnější škody v sobotu hlásil Kuvajt, kde íránské rakety zasáhly ropné zařízení a odsolovací závod na pitnou vodu. Pro Kuvajt, který je z 90 % závislý na odsolování mořské vody, šlo již o druhý podobný útok během dvou dnů. Místní úřady musely kvůli poškození energetické sítě vyzvat obyvatele, aby šetřili elektřinou.
Situace vyvolává vážné obavy na globálních trzích. Pokud by se do konfliktu aktivně zapojili i jemenští Hútíové a uzavřeli průliv Báb al-Mandab v Rudém moři, hrozí další drastický nárůst cen ropy a zrychlení celosvětové inflace. Pro běžného evropského spotřebitele by takové narušení námořních tras znamenalo okamžité zdražení pohonných hmot a spotřebního zboží.
