Vědci z australské Edith Cowan University publikovali výzkum, který naznačuje, že různé druhy zeleniny mohou mít odlišný dopad na kardiometabolické zdraví mladých mužů a žen. Výzkumný tým pod vedením docentky Therese O’Sullivanové analyzoval údaje od 638 účastníků dlouhodobé studie Raine Study ve věku přibližně 22 let. Odborníci sledovali souvislost mezi konzumací pěti skupin zeleniny a prvotními varovnými příznaky kardiovaskulárních onemocnění či cukrovky druhého typu.
- Výzkumníci analyzovali data od 638 účastníků ve věku přibližně 22 let.
- Vyšší příjem luštěnin u mužů a košťálové zeleniny u žen souvisel s nižší pravděpodobností výskytu kardiometabolických rizikových faktorů.
- Autorka studie zdůrazňuje, že jde o pozorovací výzkum, který neprokazuje přímou příčinnou souvislost.
Výzkumníci rozdělili zeleninu do skupin a stanovili hranice rizika
Před samotným vyhodnocením dat rozčlenili vědci konzumovanou zeleninu do pěti kategorií: luštěniny, košťálovou zeleninu, listovou zeleninu, cibulovitou zeleninu a žluto-oranžovo-červenou zeleninu. Současně posuzovali pět zdravotních ukazatelů – krevní tlak, obvod pasu, hladinu glukózy v krvi, triglyceridy a HDL cholesterol.
Za osobu s vyšším kardiometabolickým rizikem byl považován účastník, který překročil stanovené prahové hodnoty alespoň u dvou z těchto parametrů.
Z celkového počtu 638 sledovaných mladých dospělých spadalo do této rizikovější skupiny 120 osob, tedy přibližně 19 procent.
Standardní definice metabolického syndromu vyžaduje přítomnost alespoň tří rizikových faktorů, k tomu však v dané věkové skupině nedošlo v dostatečném počtu případů pro statistickou analýzu.
Při zpracování dat se ukázaly výrazné rozdíly mezi pohlavími
Po zohlednění dalších vlivů, jako jsou příjem, vzdělání, fyzická aktivita, kouření, konzumace alkoholu či celkový energetický příjem, zůstala u každého pohlaví významně spjata s nižším rizikem jedna konkrétní skupina zeleniny. U mužů byla každá další denní porce luštěnin o hmotnosti 75 gramů spojena se snížením šance na zařazení do rizikové skupiny o 72,2 procenta (poměr šancí 0,278). U žen pak každá 75gramová porce košťálové zeleniny souvisela se snížením této šance o 84,9 procenta (poměr šancí 0,151).
Autorka výzkumu upozorňuje, že tato čísla představují statistické modely, nikoli přímý odhad snížení individuálního rizika v budoucnu. Látky obsažené v luštěninách, jako jsou flavonoidy, saponiny a vláknina, stejně jako glukosinoláty v košťálové zelenině, mohou podle vědců odlišně interagovat s pohlavními hormoni, například s testosteronem, estrogenem a progesteronem.
Další fáze výzkumu se zaměří na ověření hypotéz
Jelikož šlo o průřezovou pozorovací studii, zjištěné výsledky představují hypotézu a nelze je interpretovat jako důkaz příčinné souvislosti. Do budoucna výzkumníci navrhují další sledování, která by ověřila přímé vazby mezi pohlavními hormony, stravou a kardiometabolickými výsledky.
Vedle hormonálních mechanismů se jako předmět dalšího zkoumání nabízí také střevní mikrobiom. Právě mikrobiom ovlivňuje, jaké biologicky aktivní látky tělo z potravy získá, což se může lišit v závislosti na pohlaví a hormonálním stavu. K potvrzení těchto předpokladů bude potřeba provést další navazující práce.
