Sucho v Evropě brzdí lodní dopravu a zvyšuje inflaci

Extrémní sucho a vlny horkého počasí způsobily kritické snížení hladin klíčových evropských řek, přičemž nejhorší situace panuje na německém Rýnu. Významná část říčních přístavů se stala pro nákladní lodě nedostupnou, což nutí dopravce výrazně snižovat náklad a zavádět vysoké příplatky za nízký stav vody. Tento výpadek v logistice bezprostředně zvyšuje náklady na přepravu surovin, paliv i spotřebního zboží, což podle ekonomů zvyšuje riziko celkového růstu inflace v eurozóně a komplikuje měnovou politiku Evropské centrální banky.

Dopravci čelí kolapsu kapacity na Rýnu

Situace na evropských vodních cestách, které tvoří páteř průmyslového koridoru z Rotterdamu, dosáhla kritického bodu. Na klíčovém úzkém hrdle Rýna u německého města Kaub klesl vodoznak 14. srpna na pouhých šest centimetrů, což je výrazně méně než dosavadní rekordní minimum 25 centimetrů z roku 2018. Významný dánský přepravce Maersk upozornil, že většina vnitrozemských přístavů podél Rýna už není pro nákladní čluny dostupná. Podobně vážné podmínky panují i na částech Dunaje v Srbsku, Maďarsku a Rumunsku.

Aby plavidla při nízké hladině nezasedla na dno, musejí se plavit s výrazně nižším ponorem. Podle francouzského úřadu pro vodní cesty VNF ve Štrasburku klesl průměrný náklad nesený loděmi na Rýnu v srpnu z běžných 1 500 tun na pouhých 400 tun. Protože fixní náklady na provoz plavidel zůstávají stejné, přepravci promítají tyto výpadky do zákaznických cen prostřednictvím příplatků za nízký stav vody. Tyto poplatky dosáhly na nejzatíženějších úsecích, jako je Kaub nebo Kolín nad Rýnem, hodnoty přesahující 1 000 eur (v přepočtu přibližně 25 000 korun) za kontejner.

Přechod z říční dopravy na železnici či silnici je v mnoha případech velmi komplikovaný, protože nahrazení jednoho nákladního říčního člunu vyžaduje sto až dvě stě nákladních automobilů.

Zvýšené přepravní náklady tlačí na spotřebitelské ceny

Vyšší náklady na logistiku bezprostředně zasahují komodity přepravované ve velkých objemech, jako jsou chemikálie, stavební materiály, obilí nebo energie. Jak upozorňuje ekonom Torsten Schmidt z Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum (RWI), lodě na Rýnu přepravují značné množství motorové nafty a topného oleje. Růst transportních nákladů na tunu tak přímo zvyšuje ceny energií pro konečné spotřebitele. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou světové ceny potravin již nyní o přibližně 30 procent vyšší než v roce 2020, což prohlubuje celkové tlaky na trhu.

Na rostoucí rizika spojená s klimatem poukazuje i Evropská centrální banka. Studie ECB publikovaná v červenci 2025 varuje, že častější extrémy počasí a výkyvy v cenách potravin ztěžují naplňování mandátu cenové stability. Již dřívější analýza ECB ukázala, že vysoké letní teploty vytvářejí trvalý tlak na růst cen v eurozóně. V červnu dosahovala inflace v zemích platících eurem rozpětí od 2 procent ve Francii po 5,4 procenta v Litvě, přičemž v Německu činila 2,4 procenta. Významným tahounem inflace byly právě náklady na dopravu, které vzrostly o 5,3 procenta.

Firmy musí přehodnotit řízení zásob

Evropská centrální banka 11. června zvýšila depozitní sazbu o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. Zda přistoupí k dalšímu zpřísnění měnové politiky v reakci na prodražení vodní dopravy, bude podle odborníků záviset na tom, zda se povětrnostní výkyvy protnou s dalšími krizi a vyvolají trvalejší inflační vlnu.

Vzhledem k rostoucí nestabilitě doporučují finanční experti, například z Německého svazu spořitelen (DSGV), změnu přístupu k řízení dodavatelských řetězců. Pro podniky to znamená přechod k vyšším skladovým zásobám, jež slouží jako pojistka v nepředvídatelném globálním prostředí. Dlouhodobá odolnost logistiky si navíc vyžádá investice do plavidel lépe přizpůsobených nízké hladině a efektivnější řízení vodních zdrojů.