Vesmírná observatoř Neil Gehrels Swift, kterou americká agentura NASA vypustila v roce 2004 k pozorování záblesků gama záření a nejprudších explozí ve vesmíru, se definitivně blíží ke svému konci. NASA a soukromá společnost Katalyst Space Technologies oznámily oficiální zrušení záchranné mise v hodnotě 30 milionů dolarů (v přepočtu přes 620 milionů korun). Speciální plavidlo LINK mělo stárnoucí teleskop zachytit a vynést na vyšší oběžnou dráhu. Kvůli problémům s řízením satelitu však NASA a společnost Katalyst od pokusu o vyzvednutí odstoupily. Unikátní observatoř tak koncem letošního roku vstoupí do zemské atmosféry, kde zanikne.
- Mise za 30 milionů dolarů měla observatoři Swift prodloužit životnost přibližně o deset let.
- Záchranné plavidlo LINK postihla po červencovém startu neovladatelná rotace a ztráta paliva.
- Observatoř Swift v důsledku sluneční aktivity postupně klesla z původních 600 na 345 kilometrů nad Zemí.
Osudné technické potíže záchranného tahače
Experimentální satelit LINK, který pro NASA vyvinul americký start-up Katalyst Space Technologies za necelý rok, odstartoval začátkem července z raketového nosiče Pegasus. Jeho úkolem bylo provést vůbec první operaci svého druhu: autonomně se spojit s nefungujícím teleskopem a pomocí robotických ramen ho odtáhnout do bezpečnější výšky.
Zhruba tři týdny po vypuštění však záchranný modul postihla vážná porucha řízení orientace. Plavidlo se dostalo do neřízené rotace, která trvala 72 hodin, a došlo k dočasnému přerušení spojení i k poškození tryskového systému. Přestože se řídicímu týmu podařilo otáčení zpomalit a satelit stabilizovat, náprava si vyžádala příliš velké množství paliva.
Tahač LINK spotřeboval při stabilizaci neřízené rotace příliš mnoho paliva, což znemožnilo plánovaný posun observatoře na vyšší dráhu.
Zvýšená sluneční aktivita urychlila pád
Klesání oběžné dráhy je u satelitů na nízké dráze Země přirozeným jevem způsobeným odporu nejvyšších vrstev atmosféry. V posledních letech však tento proces výrazně urychlila intenzivní sluneční aktivita. Zvýšený tok energie ze Slunce rozpíná horní vrstvy atmosféry, což zvyšuje brzdný odpor působící na obíhající tělesa. Výška dráhy Swiftu tak klesla z původních 600 kilometrů na pouhých 345 kilometrů.
Jméno observatoře neodkazuje na žádnou zkratku, ale na anglické označení pro rorýse. Název byl zvolen pro schopnost teleskopu extrémně hbitě měnit orientaci a do několika sekund zaměřit své přístroje na nově objevený gama záblesk. V roce 2018 byla mise přejmenována na počest doktora Neila Gehrelse, dlouholetého vedoucího vědeckého týmu.
Testovací přiblížení jako cenná zkušenost
Ačkoli k vyzvednutí observatoře nedojde, plavidlo LINK se k teleskopu Swift přesto pokusí přiblížit. Inženýři chtějí z manévru získat co nejvíce dat, která poslouží při budoucích servisních misích na oběžné dráze. Technologie oprav a prodlužování životnosti satelitů jsou klíčové i pro další zařízení, jako je například Hubbleův vesmírný dalekohled, který rovněž čelí pozvolnému poklesu dráhy.
Šéf NASA Jared Isaacman uvedl, že i přes neúspěšný konec mělo podstoupení rizika smysl, protože tým postupoval mimořádně rychle ve snaze zachránit cenný vědecký přístroj. Přímá náhrada za observatoř Swift v tuto chvíli není naplánována.
