Tuzemští analytici i globální finanční trhy sledovali červencové zasedání americké centrální banky s velkým napětím, neboť krok Fedu zásadně ovlivňuje mezinárodní kapitálové toky i vývoj měnových kurzů. Měnový výbor Fedu nakonec v souladu s očekáváním českých i světových ekonomů ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 3,50 až 3,75 procenta. Analytici Komerční banky počítají se stabilitou sazeb i v nadcházejících měsících, zatímco trhy očekávají první zvýšení v září.
- Americká centrální banka ponechala základní sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 procenta.
- Hlasování skončilo poměrem 9 ku 3, přičemž tři členové vedení žádali okamžité zvýšení sazeb.
- Čeští ekonomové i trhy očekávají, že případné zvýšení úroků přijde na zářijovém zasedání.
Česká scéna i Evropa počítají s možným zářijovým zpřísněním
Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové hovořily pro dočasnou stabilitu sazeb především červnové údaje o inflaci v USA, které poměrně výrazně zaostaly za očekáváním. Centrální banka tak získala čas vyhodnotit další ekonomické údaje. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka rovněž potvrdil, že zachování sazeb odpovídalo tržním předpokladům, a to i přes epizodu dražší ropy způsobenou napětím na Blízkém východě. Převládající odhad trhu nyní počítá s tím, že prvního zvýšení sazeb se dočkáme v září.
Rozhodování Fedu má přímý dopad na globální finanční podmínky, což se dotýká i Evropy. Vyšší americké úrokové sazby obvykle posilují americký dolar a mohou zvyšovat dovozní náklady v evropských zemích. Pro srovnání, Evropská centrální banka (ECB) tento měsíc rovněž ponechala své úrokové sazby beze změny a klíčovou depozitní sazbu podržela na úrovni 2,25 procenta po jejím předchozím červnovém zvýšení.
Vedení Fedu se rozchází v pohledu na boj s inflací
Hlasování měnového výboru Fedu odhalilo výrazný názorový střet. Rozhodnutí o ponechání sazeb prošlo poměrem devět ku třem, což představuje nejvýraznější nesouhlas uvnitř vedení banky od září 2016. Tři členové výboru — Beth Hammacková, Neel Kashkari a Lorie Loganová — preferovali okamžité zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu kvůli obavám z vysokých cen.
Tři členové měnového výboru hlasovali pro okamžité zvýšení sazeb, což odhalilo největší nejednotnost ve vedení Fedu za poslední roky.
Nový šéf Fedu Kevin Warsh, pro něhož šlo o druhé zasedání ve funkci, popsal živou debatu výboru jako „dobrou rodinnou hádku“. Zároveň zdůraznil, že ponechání sazeb na stávající úrovni neznamená ústup v boji s růstem cen. Meziroční inflace v USA sice v červnu klesla na 3,5 procenta z květnového tříletého maxima 4,2 procenta, stále se však nachází výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky, kde setrvává již více než pět let.
Šéf Fedu Kevin Warsh zdůraznil, že centrální banka neustoupí a po více než pěti letech nadměrné inflace zajistí cenovou stabilitu.
Tlak z Bílého domu nezabral a trhy reagovaly poklesem
Postup centrální banky přišel navzdory otevřenému tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně požadoval snížení sazeb a prohlásil, že by Spojené státy měly mít nejnižší úroky na světě.
Finanční trhy reagovaly na výstup ze zasedání a přísnou rétoriku Fedu poklesem. Akciové indexy na Wall Street oslabily — index Dow Jones odepsal 2,18 procenta (přes 1 150 bodů) na 51 594,86 bodu, S&P 500 klesl o 1,5 procenta a technologický Nasdaq 100 ztrácel 2 procenta. Výnosy třicetiletých amerických vládních dluhopisů zároveň vzrostly na nejvyšší úroveň od roku 2007.
